Znojmo - Načeratice:

Popis trasy:
Nedaleko obelisku se sochou bohyně vítězství Niké, v místě, kde náměstí Komenského půlí Husovy sady, je křižovatka cyklistických tras ve Znojmě. Návěstí se sklepním žudrem červené barvy tady označuje i začátek vinařské magistrály - Moravské vinné stezky. Po krátkém sjezdu parkem a odbočení doprava začíná svou pouť asi kilometrovým úsekem po silnici I. třídy. Rušný provoz a hřmot města opouští stezka Louckou ulicí kolem premonstrátského kláštera; most přes Dyji je již branou do významné vinařské obce Nového Šaldorfu-Sedlešovic.
Za obcí odbočuje trasa ze silnice Znojmo - Retz a přivádí cyklisty k prvnímu stoupání do Konic. Za Popicemi následuje půvabný, technicky náročný přejezd Havranického vřesoviště. Ve Staré vinici nad Havraníky čeká na cyklisty oáza v podobě dřevěného altánu firmy Znovín Znojmo. Mezi desítkou vzorků můžete ochutnat i znamenité cuveé Charles Sealsfield, upomínající na slavného rodáka z Popic.
Za Havraníky odbočuje stezka do Šatova. Na její trase leží snad všechny sklepy v obci, pouze k tomu nejznámějšímu - Malovanému - musíte kousek odbočit. Ze Šatova stoupá trasa Moravské vinné do výšky 290 m nad mořem, ke státní hranici s Rakouskem. V trati nad Peklem je parádní vyhlídka na rakouské a moravské vinařské obce, za pěkného počasí lze vidět i Alpy. Zvlněný terén podél státní hranice opustí stezka odbočením po bývalé signálce směrem na Chvalovice, odkud v souběhu s dálkovou cyklotrasou č. 48 Greenways Praha - Vídeň pokračuje do Načeratic. Rovinatý silniční úsek, který začíná v Dyjákovičkách, si můžete zpestřit návštěvou hrádku Lampelberk, jehož kulatá věž poskytuje široký výhled do krajiny.


Zajímavosti na trase:
Znojmo - Od roku 1226 královské město, jedno z nejvýznamnějších na Moravě. Národní kulturní památkou je románská rotunda sv. Kateřiny z 11. století, kterou zdobí nástěnné malby s přemyslovskou tematikou. Město má zachované středověké hradby s věžemi a branou a rozsáhlý systém podzemních chodeb a sklepů z 15. - 17. století. Gotický klášter sv. Mikuláše je ze 14. století, renesanční radnice s gotickou věží z roku 1448. Významnou památkou je Loucký klášter založený roku 1190 Konrádem Otou Znojemským, současná barokní podoba je z roku 1784. Klášter byl vždy nejen střediskem vzdělanosti, ale i vinařství ve Znojmě. Pod klášterem jsou rozsáhlé vinné sklepy a prodejna vín společnosti Znovín Znojmo, která nabízí i ucelený program k poznání vinařských zajímavostí největší moravské vinařské podoblasti. Na Znojemsku se dobře daří bílým aromatickým vínům, pěstovaným na prvotřídních viničních polohách. Kromě Veltlínského zeleného, které je hlavní odrůdou oblasti, zde dosahují jedinečné vůně a chuti odrůdy Müller Thurgau, Sauvignon a Ryzlink rýnský. Zajímavostí oblasti je malý počet drobných pěstitelů révy vinné, většina vinic je v držení velkých vinařských firem.

Nový Šaldorf - Sedlešovice - Obec s bohatou vinařskou tradicí. Sklepy, pole a vinohrady na jižním okraji obce tvoří 800 m dlouhé sklepní náměstí, kterému dominuje dřevěný lis z 18. století. Památkově chráněnou vinařskou uličkou jsou Modré sklepy čítající 181 sklepů a lisoven. Interiérovou výzdobu sklepů vyhloubených v pískovci tvoří jílové vrstvy modrošedé barvy, jejichž barva dala patrně jméno celé lokalitě. Ve sklepě U Nápravů je obecní vinotéka, v níž můžete ochutnat nejlepší vína z produkce místních vinařů. Kulturní památkou je pozdně gotický sloup, který byl postaven v Sedlešovicích na začátku 16. století jako připomínka na rozsáhlé záplavy v obci.

Popice - Stará vinařská obec založená na proboštství křižovníků s červenou hvězdou. Gotický kostel sv. Zikmunda je z 2. poloviny 13. století, křižovnická fara je ze začátku 18. století. V obci se narodil spisovatel Charles Sealsfield (vlastním jménem Karl Postl), na jehož rodném domě č. 40 je umístěna pamětní deska. Vesnice je protkána starými sklepními uličkami.



NP Podyjí - Havranické vřesoviště - Přes sto hektarů stepních lad se vzácnou teplomilnou stepní flórou a faunou tvoří součást Národního parku Podyjí. Dominantu tvoří traviny, vřes obecný, kručinka chlupatá; faunu zastupují kudlanka nábožná, dudek evropský. Lokalita je unikátním, v Evropě nevídaným typem vřesoviště rostoucího na suchém a teplém stanovišti.





Šatov - Šatovský kostel sv. Martina má gotický základ, dnešní barokní podoba je z roku 1656. Kaple Božího hrobu za kostelem je z 19. století, zachovává však zbytky gotického karneru. V osadě se nachází řada objektů původní vesnické zástavby. Nad obcí je vysoce kvalitní vinařská poloha ve tvaru sedla nazývaná Peklo. Narazíte zde také na areál čs. opevnění s přístupným pěchotním srubem.
Zdejší Naučná vinice starých odrůd ukazuje pěstování révy vinné v časech našich předků. Ve vinici za Moravským sklípkem je vysázeno 20 druhů starých odrůd, které kdysi rostly v českých a moravských vinicích. Ve sklípku můžete ochutnat víno vyrobené z odrůd, jejichž názvy připomínají dávné tradice. Moravský sklípek nabízí také návštěvu privátních archívů vín či rekonstruované vinařské stodoly.



Šatov - Malovaný sklep - Evropskou raritou je šatovský vinný sklep vyhloubený v pískovcovém svahu, jehož stěny zdobí barevné plastické obrazy, dálo šatovského rodáka Maxmiliana Appeltauera. Prohlídka celoživotní práce jednorukého autodidaktika, který své dílo vytvářel při svíčce umístěné na čepici, trvá asi 60 minut a je spojena s ochutnávkou vína.




Délka trasy: 29,5 km

Načeratice - Hevlín:

Popis trasy:
Příhraniční průběh Moravské vinné postrádá pestrost a členitost třiceti kilometrů v okolí Znojma; až do Dyjákovic vede rychle ubíhající rovinatá trasa po silnici. Úsek je však výmluvným svědectvím o osudu moravského pohraničí, které tragicky utrpělo poválečným odsunem Němců a následnou komunistickou devastací. Šedivé návsi, polorozpadlé renesanční domy a zpustlé barokní usedlosti svědčí o kdysi bohatém kraji, který jen těžce hledá ztracenou tvář. V Dyjákovicích odbočíme na klidnou asfaltovou cestu do Hevlína. Před obcí trasa nakrátko opustí Greenways Praha - Vídeň a po projetí osadou se stáčí k severu.


Zajímavosti na trase:
Slup - Technickou památkou je pozoruhodná renesanční stavba velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem; plně funkční vodní mlýn nabízí i ukázkový provoz. V obci můžete navštívit rovněž Muzeum československého opevnění. Linie jednoduchých betonových bunkrů tzv. „řopíků“ z roku 1938 je vybavena dobovými zbraněmi.



Jaroslavice - Renesanční zámek ze 16. století s přilehlým parkem je nejvýznamnější památkou městečka, ležícího přímo na hranici s Rakouskem. Objekt s barokními úpravami D. Martinelliho patřil díky svému ohromnému arkádovému nádvoří k nejvýstavnějším renesančním objektům na Moravě. “Péčí“ lidové armády byl však zdevastován tak, že nemůže být pro veřejnost otevřen. Klasicistní kostel sv. Jiljí z 90. let 18. století ukrývá cenné vyřezávané barokní lavice. Na náměstí u artéské studně stojí mariánský sloup ze 17. století. Ve třech vinařských uličkách je rozmístěno asi devadesát vinných sklepů. V některých se dochovaly velké dřevěné lisy pocházející z přelomu 18. a 19. století.

Hrádek - První zmínka o zdejší rotundě sv. Oldřicha, která byla později upravena na karner, je z roku 1046. Vnější plášť rotundy si zachoval původní podobu. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla je z 18. století. Novogotická kaple před obcí pochází z roku 1906 a po opravě byla nově zasvěcena sv. Anežce České.


Délka trasy: 25,7 km

Hevlín - Nový Přerov:

Popis trasy:
Mezi lesy a remízky, po kvalitní asfaltové komunikaci vede dvanáctikilometrový úsek z Hevlína do Jevišovky. Na jeho konci vstupuje trasa Moravské vinné, společně s Jantarovou stezkou a Greenways Praha - Vídeň, do Mikulovské vinařské oblasti. Rozlohou vinic je největší moravskou vinařskou oblastí s nejrozsáhlejšími komplexy vinic. Počátky vinařství v kraji pod Pálavou se počítají již od doby pobytu římských legií. Především bílá vína z okolí Pálavy vynikají mimořádnou jakostí, odrůdovým charakterem a širokou škálou chutí. Typickými odrůdami pro Mikulovsko jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Rulandské bílé. Kousek za Jevišovkou začíná pohledem na monumentální dvouvěžní průčelí barokního kostela v Drnholci úsek, který potěší především milovníky sklepních uliček, architektury a dalekých výhledů. Po silnicích III. třídy, účelových komunikacích s asfaltovým povrchem i prašných polních cestách se ubírá perfektně značená Moravská vinná k Mikulovu. Drnholec a Novosedly, dvě z největších vinařských obcí na Moravě, nabízí nejen přehlídku sklepních staveb v jejich pestrosti a bohatosti, ale i ojedinělou ukázku vývoje venkovské církevní architektury od doby románské po baroko. Za Drnholcem a mostem přes Dyji odbočuje trasa do Novosedel. K páteřní stezce se připojí zeleně značený okruh Mikulovské vinařské stezky a v obci samotné cyklistický okruh Stará hora.


Zajímavosti na trase:
Jevišovka - Ves byla založena v 2. polovině 13. století. V 16. století přišli do válkami a morem postižené oblasti Chorvati, kteří v té době tvořili více než polovinu obyvatel obce. Původní název obce byl Frélichov, který se používal společně s německým názvem Frösersdorf. Po II. světová válce a odsunu Němců nesla obec jméno Charvátská, od r. 1950 Jevišovka. Původní kostel sv. Kunhuty z r. 1836 byl ve 30. letech minulého století zásadně přestavěn.


Drnholec - Významná vinařská obec na Moravě, osada s rozsáhlými sklepními uličkami. Teplé a suché podnebí spolu s vápenitými půdami svědčí především odrůdám Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené, které zde dosahují znamenité chuti s charakteristickým buketem. Původní hrad byl v roce 1583 přestavěn na renesanční zámek, v 18. století klasicistně upravený. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice je z poloviny 18. století; na místě původního kostela stojí renesanční budova fary. Radnice na náměstí z roku 1591 je rovněž renesanční, několik měšťanských domů je z 18. století. Chráněnou památkou je i sloup Panny Marie z roku 1718.




Novosedly - Německý název obce Neusiedel naznačuje, že se jedná o typickou kolonizační vesnici. V roce 1930 žilo v obci 90% Němců, po jejichž odsunu byla obec prakticky nově osídlena. Kostel sv. Oldřicha je jednou z mála románských staveb na Břeclavsku. I když původní podobu kostela skryly pozdější gotické a mladší přestavby, románská okna v půdním prostoru a románské kvádříky ve zdech svědčí o době vzniku původní stavby. Toskánský sloup s Madonou je ze 17. století. Novosedly jsou největší vinařskou obcí v ČR.


Vinařská naučná stezka STARÁ HORA - Vinařská naučná stezka Stará hora je součástí cyklistického okruhu, jehož trasa měří 37 km a začíná v Mikulově. Vinařský okruh Stará hora vede přes Bavory, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí do vinic na Staré hoře u Novosedel. Zpět do Mikulova se vrací přes Nový Přerov, Dobré Pole a Březí. Délka samotné naučné stezky je 3,5 kilometru. Ve vinicích je umístěno jedenáct panelů, které informují o historii i současnosti pěstování révy v obci Novosedly, odrůdové skladbě ve zdejších vinicích, o vinařství, vinařském zákoně i správné degustaci vína. Získané znalosti si můžete ihned ověřit v praxi. Vinařské firmy Marcinčák a Kovacs z Novosedel patří k nejvyhlášenějším v oblasti.


Délka trasy: 27,3 km

Nový Přerov - Pavlov:

Popis trasy:
Z osady, která ještě nedávno oddělovala dva světy, pokračuje trasa společně s vinařským okruhem Stará hora stoupáním k Přerovskému vrchu. Vede po kvalitní asfaltové komunikaci s výhledem na vinice, jejichž úpatí zdobí originální, neokázalá a stylová průčelí sklepů ze 30. let minulého století. Daleké výhledy z Přerovského kopce záhy vystřídá stinná lesní cesta vedoucí na okraj Dobrého Pole. Povrch následujícího úseku, sedm kilometrů dlouhé cesty do Mikulova, patří k nejhorším na trase. Bahnitá nebo prašná polní cesta, nerovné panely, zbytky asfaltu plné výmolů. Na konci však se otevírá pohled na úchvatné panorama města hýčkaného sluncem na jižním svahu pálavských kopců. Starobylý Mikulov s jedinečnou atmosférou historické mozaiky je nejen křižovatkou kultur, ale i městem vína. Ideální přírodní podmínky na úbočích nad městem, výborné viniční polohy v jeho bezprostřední blízkosti a zkušenosti desítek vinařských generací dávají zde vína s vynikající pověstí.
S Mikulovem za zády šplhá po klidné silnici III. třídy trasa Moravské vinné ke Klentnici. Než cestou Pavlovskými vrchy vystoupá do výšky 350 m n/m., mine vápencový útes Kočičí skálu, nabídne výhled na masiv Stolové hory se zříceninou Sirotčího hrádku, Děvín i Děvičky. Z nejvyššího bodu před Klentnicí pak prudce klesá do Pavlova a po pětikilometrovém sjezdu pokračuje v blízkosti Novomlýnských nádrží ve výšce 180 m nad mořem.


Zajímavosti na trase:
Mikulov - Renesanční zámek ze 16. století byl v r. 1945 vypálen ustupující německou armádou, následná obnova dala zámku dnešní podobu. Historické náměstí s několika renesančními a barokními domy a morovým sloupem, který tvoří monumentální sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1724. Původní Loretu z r. 1623 přestavěl v r. 1700 J. B. Fischer z Erlachu v pozdně barokní kostel sv. Anny a Svatou chýši upravil jako Ditrichštejnskou hrobku. Současnou podobu daly chrámu úpravy po požáru koncem 18. století. Piaristické gymnázium je původně renesanční stavba poznamenaná úpravami z doby baroka. V židovské čtvrti se z původních 370 domů zachovalo jen 90, některé s renesanční a barokní dispozicí. Původní stavba Horní synagogy z r. 1550 byla po požáru začátkem 18. století barokně přestavěna a je posledním dochovaným templem lvovského typu v ČR. Mimořádně cenný je židovský hřbitov s renesančními, barokními a klasicistními náhrobky a pohřebištěm věhlasných moravských zemských rabínů.

CHKO Pálava - Oblast o rozloze 72 km čtverečních, jejíž osu tvoří vápencová bradla Pavlovských vrchů, které se táhnou od Dolních Věstonic až k Mikulovu. Pavlovské vrchy byly vytvořeny v druhohorním moři činností korálů. S výjimkou zemědělské půdy jde o botanickou rezervaci stepní květeny. Významný je výskyt endemických a reliktních druhů. Zdejším endemitem je hvozdík Lumnitzerův pálavský, na skalách roste reliktní lomikámen vždyživý, vojtíšek hladký či ovsíř stepní. Pálava je nejsevernějším místem výskytu tařice horské, sinokvětu měkkého, kosatce písečného a další flory, která se k nám dostala od Černého moře. Pálavskou faunu zastupují především teplomilné druhy hmyzu – masový je výskyt sarančí a kobylek, z kriticky ohrožených druhů se zde objevuje kudlanka nábožná a jasoň dymnivkový. Skalní lomy a jeskyně jsou domovem vrápence malého a několika druhů netopýrů, hnízdí zde rovněž dravci, z nichž nejvzácnější je výr velký. Významné je i zimování vzácného zedníčka skalního.

CHKO Pálava - Děvín - Národní přírodní rezervace Děvín je nejcennějším územím CHKO Pálava. Více než pět set metrů vysoké vápencové bradlo, jehož nejrozšířenější vegetační formací jsou lesy, se řadí k nejsušším územím ČR. Ve spárách skal jurského masivu rozkvétá tařice skalní, trsnaté trávy, hvozdík Lumnitzerův pálavský a lomikámen. Pálavským endemitem je dosud nepopsaný druh svízele. Na skalnatých stanovištích hnízdí poštolka, kavka, rehek, rorýs a naše největší sova výr velký. Byla zde rovněž objevena kolonie netopýra pestrého.

Pavlov - Urbář z l5. století uvádí osadu jako největší vinařskou obec na Mikulovsku. V České ulici stojí vinařské domy a bývalé grunty s prvky barokní architektury, které jsou vesnickou památkovou rezervací. Ve dvou klenutých prostorách pod pavlovskou radnicí najdete obecní vinotéku, kde můžete posedět a degustovat vína od patnácti producentů z Pavlova a okolí. Farní kostel sv. Barbory prošel několika přestavbami a přístavbami, cenná je pozdně gotická architektura zdobného ochozu věže z 2. poloviny 16. století. Nad obcí se vypíná mohutná zřícenina hradu Děvičky. V obci byla objevena bohatá archeologická naleziště dokládající osídlení osady již v době lovců mamutů.


Délka trasy: 27,0 km

Pavlov - Bořetice:

Popis trasy:
Z místa nálezu slavné Věstonické Venuše, krajem osídleným od nejstarších dob lidské existence, míří trasa stezky na sever. Přejezd mostu mezi Novomlýnskými nádržemi vystřídá za Strachotínem klid komunikace vedoucí sklepní uličkou. Místní sklepy skýtají příležitost k ochutnávce vína i rozporuplnou ukázku vývoje sklepních staveb. Ojedinělým cyklistickým zážitkem na Moravské vinné je sotva dvoukilometrový úsek kolem vody k rozcestníku stezek nedaleko Pouzdřanského rybníka. Úzký chodník křižují kořeny a větve stromů, blátivý a hrbolatý přejezd remízku však nepostrádá půvab.
Pokračování trasy po silnici z Pouzdřan do Popic zaujme výhledem na národní přírodní památku - Pouzdřanskou step. U obecního úřadu v Popicích odbočí stezka do terénu a nově vyznačeným úsekem vystoupá kolem vinic firmy Sonberk na vrch Žebrák - místo dalekých výhledů. Směrem na jih se otevírá parádní výhled do údolí se siluetou dominant Pavlovských vrchů. Nedávnou podívanou od Klentnice doplní pohled z druhé strany s atmosférou obrazů Antonína Vojtka. Po krátké cestě ve společnosti modře značené Velkopavlovické vinařské klesá trasa stezky do Hustopečí a vstupuje do vinařské oblasti, kterou charakterizuje vyšší zastoupení a výborná kvalita červených vín.
Podjezdem dálnice nad Hustopečemi a v její blízkosti pokračuje trasa směrem na východ polní cestou do Staroviček. Ve středu obce se po místní komunikaci vrací podjezdem na levou stranu dálnice, odkud vinicemi a sady dospěje do Velkých Pavlovic. Tady vstupuje trasa stezky do folklórní oblasti Hanáckého Slovácka, první národopisně vyhraněné oblasti od začátku trasy Moravské vinné ve Znojmě. Centrum oblasti je obcí znamenitých a pohostinných vinařů. Pokud využijete nabídky ubytování v některém z místních zařízení, slibuje návštěva sklepa odpočinek po cestě i mimořádný vinařský zážitek.
Z Velkých Pavlovic míří trasa po silnici přes Horní Bojanovice a Němčičky do Bořetic. Vlní se kopcovitou krajinou, táhlá stoupání střídají krátké a prudké sjezdy. Poslední osada úseku vítá cyklisty vinařskou recesí. Svobodná spolková republika Kraví hora na břehu říčky Trkmanky je nejen pohlednou vinařskou vesničkou, ale i ukázkou vínem a vinařstvím inspirovaného humoru.


Zajímavosti na trase:
Pavlov - Urbář z l5. století uvádí osadu jako největší vinařskou obec na Mikulovsku. V České ulici stojí vinařské domy a bývalé grunty s prvky barokní architektury, které jsou vesnickou památkovou rezervací. Ve dvou klenutých prostorách pod pavlovskou radnicí najdete obecní vinotéku, kde můžete posedět a degustovat vína od patnácti producentů z Pavlova a okolí. Farní kostel sv. Barbory prošel několika přestavbami a přístavbami, cenná je pozdně gotická architektura zdobného ochozu věže z 2. poloviny 16. století. Nad obcí se vypíná mohutná zřícenina hradu Děvičky. V obci byla objevena bohatá archeologická naleziště dokládající osídlení osady již v době lovců mamutů.

Dolní Věstonice - Zachovaná gotická část kostela sv. Michala Archanděla je z roku 1389, pozdější přestavby proběhly v 15. a 18. století. Tvůrcem bohaté vnitřní výzdoby z období baroka je sochař Ignác Lengelacher, který je také autorem sousoší sv. Luitgardy a Mariánského sousoší u kostela. V renesanční budově bývalé radnice je umístěna archeologická expozice mapující zdejší nálezy z doby lovců mamutů, mezi nimiž vyniká zejména Věstonická Venuše. Legendami opředený hrad Děvičky nad obcí je atraktivním cílem pro cyklisty s horskými koly.






Pouzdřany - Od roku 1498 stojí uprostřed návsi architektonicky zajímavý gotický farní kostel sv. Mikuláše. Renesanční svobodný dvůr z počátku 16. století byl sice několikrát přestavěn, jeho renovovaná podoba však věrně zachycuje podobu bydlení bohatší vrstvy v prostředí městečka před třicetiletou válkou. Vinařskou zajímavostí je tradiční výroba slámových vín.




Pouzdřanská step a kolby - Národní přírodní rezervaci tvoří kavylová step se zachovalými společenstvy stepních rostlin. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů rostlin – katrán tatarský, kavyl Ivanův, hlaváček jarní, kosatec nízký, z živočichů střevlík uherský a další. Řada druhů rostlin a hmyzu zde má svou severní hranici rozšíření. Nedaleko stepi se nachází další zajímavá botanická lokalita Kolby, kterou lze charakterizovat jako lesostepní doubravu.



Popice - Typická ulicová osada vzniklá ve středověku kolem obchodní cesty byla věhlasnou vinařskou obcí už v době předrudolfínské. Svědčí o tom obecní znamení ze 16. století, zobrazující stojícího lva s hroznem, i dodávky popického vína na panovnický dvůr v Praze. Dodnes je více než sedmdesát sklepů soustředěno ve Sklepní ulici. Dominantou obce je kostel sv. Ondřeje s klasicistní věží z roku 1863; poděkováním osadníků za ochranu proti moru je stavba kaple sv. Rozálie, sv. Rocha a sv. Šebestiána ze začátku 18. století.


Hustopeče - Starobylé město, které se chlubí řadou ojedinělých památek. Radnice z r. 1906 je postavena v historizujícím slohu; na místě původní radnice dnes stojí empírový dům s patrovými gotickými sklepy. Renesanční kašna s Trifonem a delfíny zdobí náměstí od roku 1595. Svědectvím o působení židovské komunity ve městě je modlitebna a škola z roku 1880. Hustopeče, ve středověku jedno z největších center vinařství na Moravě, jsou i ideálním místem pro poznání vinařství a vín na Velkopavlovicku.







Hustopeče - Stálá vinařská expozice - Ve Stálé vinařské expozici, která se nachází ve sklepních prostorách renesančního domu U Synků, se dozvíte vše o pěstování révy vinné i výrobě vína. Rozhodnete-li se pro degustaci, můžete v doprovodu zkušeného someliera ochutnat ze čtyřiceti vzorků vinařů a vinařských firem z oblasti. V domě U Synků sídlí i městské informační středisko, muzeum a galerie.



Velké Pavlovice - Významnou kulturně-historickou památkou je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1680, sousoší Piety a socha sv. Jana Nepomuckého v areálu kostela. Věhlas obce se pojí především s pěstováním vinné révy a výrobou vín, která vynikají jemností, barevností a plností. Ozdobou obce je slavnostní kroj, který se obléká na velké svátky jako jsou hody, vinobraní a Boží tělo.








Bořetice - Na nejvyšším místě v obci stojí farní kostel sv. Anny ze 17. století, který tvoří s okolním hřbitovem a barokní branou působivý architektonický celek. Poklonka sv. Jana Nepomuckého je barokizující stavba z poloviny 19. století, stejně jako poklonka sv. Floriána u silnice do Vrbice, která tvoří význačný orientační bod v krajině. Bořetice patří k nejvyhlášenějším vinařským obcím Velkopavlovické oblasti a sklepní areál na břehu říčky Trkmanky k nejpůvabnějším a nejosobitějším ukázkách sklepní architektury. Panorama vinařské vesničky však těžce utrpělo výstavbou „pastelek“ - nepadnoucího a uniformního hotelu Kraví hora. Vinařská vesnička čítající 260 sklepů seřazených pod Kraví horou vyhlásila v roce 2000 recesistickou Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora s vlastní ústavou, vládou, prezidentem a měnou zvanou „kravihorec“. Upravená a čilá obec Bořetice získala v roce 2005 titul „Vesnice roku“.


Délka trasy: 47,0 km

Bořetice - Starý Poddvorov:

Popis trasy:
Pohled od kravihorského ministerstva "financí, pošt, šeptandy a spojů různých" naznačuje pokračování trasy Moravské vinné - stoupá po silnici do Vrbice. Následuje sjezd mezi vinohrady do Kobylí a cesta bezlesou krajinou přes Brumovice a Klobouky do Krumvíře, centra národopisné oblasti "kraj beze stínu". V obci stezka nakrátko odbočí ze silnice a osadou prochází po klidné místní komunikaci podél potoka Kašnice. Podobnou "myšku" zopakuje trasa v Terezíně, kde dvojím odbočením na křižovatce ve středu obce přivede cyklisty ke sklepní uličce.
Obec Terezín je nejzápadnější výspou bývalé Mutěnické vinařské oblasti, která je dnes součástí Slovácké podoblasti. Oblast vyniká širokým sortimentem odrůd, výše položené vinice v kopcovitém terénu dávají plná vína se svěžím charakterem a výrazným odrůdovým aroma. Leží zde dvě významná vinařská centra - Mutěnice s výzkumnou vinařskou stanicí a Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením.
Krajem T. G. Masaryka vede úsek stezky přes Čejč do Čejkovic. Připomínkou několikaletého pobytu prezidenta-osvoboditele je stejnojmenná cesta i pamětní desky v obou obcích. Brzy za Čejčem končí odbočkou růžové vinařské stezky do Mutěnic její krátký společný úsek s páteřní vinařskou trasou. Moravská vinná pokračuje mírným stoupáním po silnici směrem na Čejkovice. V polovině cesty odbočí do terénu a začíná desetikilometrový úsek do Starého Poddvorova, který patří k nejpůvabnějším na celé trase. Kvalitní, většinou nezpevněný povrch stezky kopíruje členitý reliéf krajiny, parádní výhledy do údolí střídá pohodová jízda na úpatí polí a vinic.


Zajímavosti na trase:
Bořetice - Na nejvyšším místě v obci stojí farní kostel sv. Anny ze 17. století, který tvoří s okolním hřbitovem a barokní branou působivý architektonický celek. Poklonka sv. Jana Nepomuckého je barokizující stavba z poloviny 19. století, stejně jako poklonka sv. Floriána u silnice do Vrbice, která tvoří význačný orientační bod v krajině. Bořetice patří k nejvyhlášenějším vinařským obcím Velkopavlovické oblasti a sklepní areál na břehu říčky Trkmanky k nejpůvabnějším a nejosobitějším ukázkách sklepní architektury. Panorama vinařské vesničky však těžce utrpělo výstavbou „pastelek“ - nepadnoucího a uniformního hotelu Kraví hora. Vinařská vesnička čítající 260 sklepů seřazených pod Kraví horou vyhlásila v roce 2000 recesistickou Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora s vlastní ústavou, vládou, prezidentem a měnou zvanou „kravihorec“. Upravená a čilá obec Bořetice získala v roce 2005 titul „Vesnice roku“.

Vrbice - Obyvatelé osady, založené německou kolonizací ve 13. století, měli již od středověku povinnost strážní a vojenské služby. Vinné sklepy, které vznikly z úkrytů a chodeb /lochů/ v kopci Stráž, stojí až v sedmi patrech nad sebou. Nad vsí se vypíná novorománský kostelík sv. Jiljí s věží vysokou 36 metrů postavený v letech 1913–1920.






Kobylí - První písemná zmínka o obci je z roku 1252, v katastru osady však byly objeveny archeologické nálezy z doby bronzové a sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou. Kostel sv. Jiří z roku 1670 se samostatně stojící věží byl postaven na gotických základech jako součást opevnění okrsku. Kobylí je jednou z dominantních obcí v produkci červeného vína.









Klobouky u Brna - Renesanční radnice vybudovaná r. 1589 byla v polovině 19. století rozšířena a její interiér zveleben. Dnes je sídlem městského úřadu a muzea s národopisnými sbírkami. Raně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1655 ukrývá cenný mobiliář v podobě tzv. „litenčického oltáře“ a velkolepě pojatou malbu Křižování Krista od Ludvíka Kolka z r. 1955. Bohatou vnitřní výzdobou a cenným mobiliářem /mj. renesanční kazatelnou/ se chlubí i kaple sv. Barbory na zalesněném kopci nad městem.

Klobouky u Brna - Větrný mlýn - Jako připomínka na bohaté tradice větrných mlýnů na Kloboucku /ještě koncem 19. století stály na jižních svazích Klobouk čtyři větrné mlýny/ stojí dnes na místě posledního z klobouckých větřáků renovovaný zchátralý větrný mlýn z Pocetluk na Kroměřížsku. Je to jeden z mála větrným mlýnů u nás, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční. Veřejnosti je přístupný, nejlépe po telefonické domluvě.








Čejč - Městečko s právem trhu a právem vařit a prodávat pivo utrpělo v době husitských válek těžké ztráty a v polovině 15. století téměř zpustlo. V 18. století, při zakládání nových obcí, bylo území osady osídleno částečně i francouzským obyvatelstvem. Barokní kaple sv. Valentýna z poloviny 18. století s pozdějšími úpravami a socha sv. Kajetána ze stejného období jsou nejvýznamnějšími památkami obce. Vinařská tradice obce se soustřeďuje v lokalitě Pod búdama, kde je uchováván i historický dřevěný lis z roku 1790.



Čejkovice - První zmínky o obci i o pěstování vína v Čejkovicích jsou spojeny s rytířským řádem templářů. V polovině 13. století zde vybudovali gotickou tvrz i rozsáhlé templářské vinné sklepy, které svojí délkou 650 m patří k nejdelším u nás a které je možné si po předchozí domluvě prohlédnout. Tvrz byla ve 17. stol. přestavěna na barokní zámek, v jehož prostorách dnes sídlí hotel Zámek – znamenitá restaurace s galerií vín. V blízkosti zámku jsou chráněné barokní hospodářské budovy /sýpka/. V obci je pomník a pamětní síň T. G. Masaryka, připomínající jeho čejkovický pobyt v letech 1856–1862.

Starý Poddvorov - Větrný mlýn - Větrný mlýn německého typu z roku 1870 udržoval jeho poslední vlastník v provozu do roku 1949. V posledních letech však sloužil pouze pro výrobu krup. V roce 1999 mlýn vykoupila obec Starý Poddvorov a provedla obnovu cenné historické památky. Veřejnosti je přístupný, nejlépe po telefonické domluvě.










Délka trasy: 42,2 km

Starý Poddvorov - Milotice:

Popis trasy:
Pestrost povrchů trasy a proměnlivost krajiny charakterizují úsek, který je hustě protkaný sítí místních okruhů vinařských stezek. Nad Starým Poddvorovem odbočí Moravská vinná k lesu, v jehož stínu se ubírá v souběhu s dálkovou cyklotrasou č. 412 Břeclav - Hradec Králové. Za mokra obtížně sjízdnou cestu lesem vystřídá nad Mutěnicemi polní sjezd do obce, která tvoří přechod mezi jižními a severními oblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Rychlých deset kilometrů přes Dubňany do Ratíškovic vede sice po silnici, nabízí však pestrou ukázku drobných sakrálních památek a rozhodně nenudí. Návěstí páteřní stezky za Ratíškovicemi upozorňuje na zajímavý projekt, který můžete navštívit, odbočíte-li doprava a vydáte se podél bývalé Baťovy železniční trati.


Zajímavosti na trase:
Starý Poddvorov - Větrný mlýn - Větrný mlýn německého typu z roku 1870 udržoval jeho poslední vlastník v provozu do roku 1949. V posledních letech však sloužil pouze pro výrobu krup. V roce 1999 mlýn vykoupila obec Starý Poddvorov a provedla obnovu cenné historické památky. Veřejnosti je přístupný, nejlépe po telefonické domluvě.









Kolem po kolejích ke kanálu /KKK/ - Šlapací drezína zřízená na bývalé Baťově železniční vlečce slouží turistům od roku 2005. Tříkilometrová trasa propojuje Moravskou vinnou s vinařskou stezkou Podluží a nabízí poznání části dopravní cesty, která ve 30. letech minulého století sloužila k přepravě uhlí z Ratíškovic do přístavu v Rohatci a odtud po Baťově kanálu do Zlína. Šlapací drezínu doplní v roce 2006 Muzeum ve vagónu se stálou expozicí „Dopravní systém Tomáše Bati a jeho působení v regionu“.







Mutěnice - Největší vinařskou obec na Slovácku zdobí kostel sv. Kateřiny z roku 1769 s rokokovým mobiliářem; funebrálním objektem se vztahem k dějinám obce je barokní kaple sv. Rocha na morovém hřbitově. Budovu základní školy postavenou v 50. letech 20. století projektoval Bohuslav Fuchs. Sklepní areál Pod búdama charakterizují malovaná žudra Jana Lacka, vinařskou specialitou obce je směs Frankovky a Modrého Portugalu známá jako Slovácký granát.


Ratíškovice - Osada patří mezi nejstarší moravské obce. První písemné zmínky o její existenci jsou z poloviny 12. století, dávné osídlení oblasti dokládají archeologické nálezy z doby kamenné a bronzové. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z poloviny l9. století je postaven ve slohu historického romantismu. Vinné sklepy mezi vinicemi na úpatí kopce Náklo tvoří známou lokalitu Slavín.





Milotice - Původně renesanční zámek s nárožními věžemi a arkádovým ochozem v nádvoří byl v letech 1721–1725 barokně přestavěn. Díla brněnských umělců, kteří se na přestavbě podíleli, vtiskla zámku charakteristický ráz moravského baroka. Architektonicky pozoruhodný je rovněž kostel Všech Svatých z konce 17. století s umělecky hodnotným interiérem. Barokní plastiky na obvodové zdi kostela jsou dílem mistrů, kteří pracovali na výzdobě zámku. Milotická sklepní kolonie Šidleny patří k nejvyhlášenějším na Slovácku.


Délka trasy: 23,4 km

Milotice - Polešovice:

Popis trasy:
Národopisnou oblastí kyjovského Dolňácka a severními oblastmi pěstování révy vinné pokračuje trasa stezky směrem na Uherskohradišťsko. Cyklisticky atraktivní úsek využívá členitého reliéfu krajiny a poměrně husté sítě polních cest. Přehledná a dobře značená trasa vyžaduje zvýšenou pozornost pouze v místech odbočování ze silnice a v náročnějším písčitém terénu v okolí Bzence.
V první části úseku - na viničním kopci za Skoronicemi a na úpatí dubohabřiny Chrást nedaleko Vlkoše - jsou typické ukázky zástavby sklepů a lisoven jako samostatných osad. Ve střední části severního okraje oblasti leží Bzenec, město s dlouhou vinařskou historií. Před osadou začíná společný úsek Moravské vinné a Bzenecké vinařské stezky a přivede cyklisty k táhlému stoupání z Hrubého háje nad Domanín; za Těmicemi odbočuje páteřní stezka přes Ořechov a Vážany do Polešovic.


Zajímavosti na trase:
Milotice - Původně renesanční zámek s nárožními věžemi a arkádovým ochozem v nádvoří byl v letech 1721–1725 barokně přestavěn. Díla brněnských umělců, kteří se na přestavbě podíleli, vtiskla zámku charakteristický ráz moravského baroka. Architektonicky pozoruhodný je rovněž kostel Všech Svatých z konce 17. století s umělecky hodnotným interiérem. Barokní plastiky na obvodové zdi kostela jsou dílem mistrů, kteří pracovali na výzdobě zámku. Milotická sklepní kolonie Šidleny patří k nejvyhlášenějším na Slovácku.


Kyjov - Nejstarší dochovanou stavbou je renesanční Zámeček z r. 1540, který při rekonstrukci roku 1911 opatřil sgrafity Jano Köhler.Od roku 1928 je sídlem muzea s národopisnými sbírkami. Dominantou města je renesanční radnice vystavěná v letech 1561–1562. V interiéru barokního kostela je cenný oltář a sochařská výzdoba od Ondřeje Schweigla. Dalšími pamětihodnostmi města je Mariánský sloup ze 17. století a tvarově výrazná raně barokní boží muka z r. 1680.







Kyjov - Stálá vinařská expozice - V kyjovské sklepní uličce Šištót ve sklepě U Petra se nachází Stálá vinařská expozice, která mapuje historii vinařství v Kyjově a okolí. Prohlídku s výkladem o práci ve vinici, výrobě a uskladnění vína na Moravě doplňují popisky jednotlivých odrůd. Součástí expozice je také ukázka starých vinařských exponátů – sudů, lisů, mlýnků, krojů, aj.









Bzenec - Novogotický zámek z 2. poloviny 19. století je veřejnosti nepřístupný. K zámku přiléhá terasovitá zahrada a park s památeční lípou, jejíž stáří se odhaduje na 900 let. Kostel sv. Jana Křtitele z počátku 18. století má umělecky hodnotný barokní interiér. Židovský hřbitov středověkého původu s nejstaršími náhrobky ze 17. století má plochu 6000 metrů čtverečních, přičemž mezi téměř tisíci kameny se nachází cenné náhrobky barokního a klasicistního typu. Ve Bzenci vzniklo v roce 1921 jedno z prvních vinařských družstev, které vešlo do obecného povědomí vínem Ryzlinku rýnského zvaným Bzenecká lipka, pěstovaným na nejlepších viničních tratích v okolí města.

Polešovice - Dominantní stavbou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v roce l735. Cennými památkami jsou i pozdně barokní pamětní kříž Na Salajce a sochy sv. Marka a sv. Floriána. Polešovice jsou významným centrem šlechtění révy vinné na Moravě.


Délka trasy: 45,4 km

Polešovice - Uherské Hradiště:

Popis trasy:
Náročnější kopcovitý terén v podhůří Chřibů, půvabné přírodní scenérie i cestu kolébkou slovanského osídlení Moravy nabízí severní výspa Slovácka - Uherskohradišťsko. Úsek vedoucí převážně po klidných účelových komunikacích a cyklostezkách je odpočinkem, radostí i cestou za poznáním.
Sklepní ulička v Polešovicích přivede cyklisty k táhlému stoupání do Tučap; po sjezdu do Boršic pokračuje stezka po zpevněné lesní cestě okrajem přírodního parku Stříbrnické paseky. Kolem vodní nádrže Smraďavka vystoupá nad Buchlovice a pokračuje osadou do Břestku, Tupes a Zlechova. Polní cestou za obcí zamíří Moravská vinná k Velehradu, aby přes Modrou a Staré Město dospěla ke svému cíli. Návěstí na břehu řeky Moravy v Uherském Hradišti, kde končí cyklisté svou pouť cestou ze Znojma, označuje zároveň začátek trasy pro ty, kdo se vydávají napříč vinorodou Moravou opačným směrem.


Zajímavosti na trase:
Polešovice - Dominantní stavbou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v roce l735. Cennými památkami jsou i pozdně barokní pamětní kříž Na Salajce a sochy sv. Marka a sv. Floriána. Polešovice jsou významným centrem šlechtění révy vinné na Moravě.

Buchlovice - Architektonickým skvostem pozdní renesance je zámek ve stylu italských venkovských vil podle návrhu D. Martinelliho ze začátku 18. století. V interiéru kostela sv. Martina z roku 1640, který byl začátkem minulého století novobarokně přestavěn, jsou cenné obrazy I. Raaba. Nad osadou se vypíná jedna z nejvýznamnějších památek ranné gotiky v českých zemích hrad Buchlov a poutní kaple sv. Barbory. Z Buchlovic jsou obě památky dostupné po cyklostezce č. 5150.


Tupesy - Muzeum tupeské keramiky - Expozice muzea se nachází v objektu, který je původní památkou lidového stavitelství. Dům je upraven jako obydlí hrnčíře a vypovídá o způsobu práce a života na Slovácku na přelomu 19. a 20. století. Muzeum zachycuje historii a technologii výroby majolikové keramiky v Tupesích. Součástí objektu je keramická dílna s prodejnou a alternativní prostor pro kulturní akce a workshopy.



Velehrad - Obec je významným poutním místem na Moravě, od středověku spojovaná s velkomoravskou tradicí. Vznikla kolem cisterciáckého kláštera, který založil v roce 1205 moravský markrabě a český král Přemysl Otakar I. Románsko-gotická stavba se nedochovala, dnešní podoba baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje je z přelomu 17. a 18. století. Součástí klášterního areálu je i barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple sv. Vendelína.


Modrá - V roce 1911 byly na okraji obce při silnici na Velehrad objeveny základy velkomoravského kostela, jehož stavba souvisí s počátky christianizace u nás. V r. 2004 byl v Modré otevřen archeologický skanzen, který představuje opevněné sídliště středního Pomoraví z 9. století.






Staré Město - Bohaté archeologické nálezy z období Velké Moravy zpřístupňuje Památník Velké Moravy. Ve městě je přístaviště Baťova kanálu s půjčovnou lodí a hausbótů. Obec je významným centrem národopisné oblasti Dolňácka.






Uherské Hradiště - V minulosti křižovatka obchodních cest, centrum Velké Moravy. Dochované zbytky městského opevnění jsou ze l4. a l5. století. Jezuitský klášter s kostelem sv. Františka Xaverského a františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie tvoří rozsáhlý barokní komplex z druhé poloviny 17. století. Barokní stavbou je rovněž Galerie Slováckého muzea. Budova radnice má původ pozdně gotický, současnou podobu dala stavbě barokní a klasicistní přestavba. Zajímavá secesní synagoga z roku 1904 byla v 50. letech adaptována na městskou knihovnu.


Délka trasy: 30,0 km