Články - Rady a tipy - Rám jízdního kola

Konstrukce rámu kola obsahuje mnoho vzájemně souvisejících prvků. Drobné výrobní odlišnosti mají za důsledek podstatné rozdíly ve vlastnostech a výkonu. Rámy se vyrábějí buď ze zušlechtěných kovů, jako např. ocel, hliník, titan, nebo s kompozitních materiálů, jako např. karbonová a skleněná vlákna, s tmelícím nebo plastickým pojivem.


Geometrie rámu
Rámy horských kol jsou určeny pro jízdu mimo cesty a pro silové namáhání. Geometrie (zahrnující úhly rámu, délku zadní vidlice, sklon a stopu) bere v potaz předpokládané užívání a stabilitu. Rámy silničních kol se vyznačují strmější geometrií, aby umožnily citlivější ovládání.


Délka zadní vidlice
Zadní vidlice horských kol měří 16 3/4" až 18 1/2", tj. (41,2-47,0 cm). Delší vidlice přispívají ke stabilitě. U závodních kol měří od 40 cm do 42 cm. To umožňuje pohotovější ovládání, ale neponechává prostor pro blatníky a široké pláště. Turistická kola mají zadní vidlice dlouhé, aby se hmotnost zadního nosiče nacházela nad zadní nápravou a aby se zamezilo poranění jezdcových pat.


Horní trubka
Horní trubky horských kol se často sklánějí od hlavové trubky k sedlové trubce, což zpevňuje rám a jezdci poskytuje více prostoru. Horní trubky silničních kol bývají zpravidla vodorovné.


Sedlová trubka
Aby bylo možné snížit výšku sedla pro snadnější jízdu v těžkém terénu a při jízdě z prudších svahů, je sedlová trubka horského kola o 3 až 5" (7,6 cm-12,7 cm) kratší než u rámu silničního kola téhož jezdce.


Munfa (středová spojka)
Výška středové spojky (mufny) rámu horského kola se pohybuje mezi 11 1/2 až 13" (29-33 cm), aby byl dostatek místa pro překonávání překážek v terénu. Mufny silničních kol bývají pro snížení odporu vzduchu níže.


Rámová trubka
Trubky jízdních kol se vyrábějí v řadě různých stupňů jakosti a hmotnosti a prodávají se v sestavách pro postavení speciálních typů kol. Tvůrci rámů často kombinují trubky různých typů, aby vytvořili rámy dokonale přizpůsobené hmotnosti a stylu jízdy jednotlivých jezdců.


Nepraskne rám?
Kov se láme buď v důsledku nárazu, který přesahuje jeho pevnost, nebo následkem únavy z opakovaných menších zatížení.
Ocel a titan mají stanoveny meze únavy a nezlomí se, jestliže zatížení tyto meze nepřekročí. Hliník nemá tyto meze únavy dány, a tak každý účinek zatížení způsobuje oslabení až případnou poruchu.
Konstruktéři hliníkových rámů jsou i toho vědomi, a proto stavějí rámy z hlediska dlouhodobé bezpečnosti dostatečně pevné. Při správném používání zůstává ocelový nebo titanový rám stále téměř tak dobrý jako nový, avšak hliníkový rám nikoliv. Hliníkové rámy mají životnost daleko menší.


Technika spojování
Moderní slitiny oceli jsou všestranné, a buď se svařují v ochranné atmosféře strojově, nebo se pájejí (spojování trubek s použitím neželezné slitiny, jako např. mosazi, která má nižší bod tavení než kovy, které se svařují). Hliník se může též svařovat v ochranné atmosféře nebo lepit. Rámy nejvyšší jakosti se stále ještě svařují ručně.


Rozvor kola
Rozvor kola je u bicyklového rámu vzdálenost mezi osami kol nebo místy, kde se pláště dotýkají země. Horská kola mají pro zajištění větší stability delší rozvor než kola silniční. Krátký rozvor a strmější geometrie dává silničním kolům velmi rychlou reakci při řízení.


Přední vidlice
Přední vidlice mají být maximálně pevné, aby vydržely mimořádné zátěže a série nárazů v nerovném terénu. Nyní se stále více používají odpružení, vestavěná do vidlic (z důvodů jezdcova většího komfortu a lepšího ovládání řízení). Vidlice silničních kol musí vydržet menší rázy a mohou být podstatně lehčí.






Martin Kalina, 07.06.2009