Sedlčany

Zajímavosti o městě

Městské slavnosti ,,ROSA"

Vznik pověsti Městské slavnosti „ROSA" v Sedlčanech navazují na tradice slavnosti náboženského charakteru, která vznikla patrně koncem 17. století a konala se pravidelně každý rok o svátcích velikonočních. Důvodem této oslavy bylo údajné vítězství nad Žižkou v r. 1420. Podle pověsti se prý Žižka rozhodl, že přepadne v noci před velikonočními svátky Sedlčany – věrné katolické církvi a vyslal posla do Benešova, aby také benešovští měšťané se svým vojskem táhli k Sedlčanům a v určenou hodinu spolu s ním na město zaútočili. Posel však zabloudil, místo do Benešova přišel právě do Sedlčan, kde v domnění, že je na správném místě, vyřídil své poselství. Tak zamýšlenou akci prozradil. Sedlčanští se mohli na útok připravit a bitce u opevněného kostela sv. Martina „za ranní rosy" Žižku porazili. Zabití husité byli pak uloženi vedle hřbitova do společného hrobu, nad nímž je dosud kamenný kříž s letopočtem 1728. Slavnost „ROSA" byla zakázána roku 1789 zákrokem děkana Antonína Tischlera, protože se prý při ní konaly výtržnosti a bylo pochybné oslavovat vítězství nad Žižkou, který nikde porážky neutrpěl. Tradice městských slavností „ROSA" byla obnovena v r. 1990. Slavnosti probíhají pravidelně v měsíci červnu, část programu je zpravidla stylizována do doby husitské (dramatizace pověsti Rosa v plenéru na náměstí, historický průvod městem, středověké trhy apod.)

Technické zajímavosti

Lidová hvězdárna Josefa Sadila

Kořeny amatérské astronomie v Sedlčanech byly zapuštěny více jak před 50 lety (v roce 2012 slaví stavba Lidové hvězdárny Josefa Sadila na Cihelném vrchu významné jubileum 50 let), kdy skupina nadšenců začala brousit a stavět dalekohledy, aby sebe i jiné zájemce ukojila pohledem na noční oblohu. Poprvé se sešel astronomický kroužek 3.7.1956 na podnět vycházející z přednášek astronoma Dr. Plavce konaných v Osvětovém domě v Sedlčanech. Za­kládající členové kroužku V. Davídek, K. Dušek, J. Entner, B. Fiala, J. Macháček, Š. Luža a Ing. J. Vermach zvolili za předsedu kroužku MUDr. K. Hoffmanna. Později se stali členy kroužku pánové Bereger, Bernard, prof. Chalupecký, Lehoučka, P. Mareš, Novák, J. Novotný, PhMr. Plachý, prof. J. Rádl, Švec, učitel Zpěvák a další.Po návštěvě významného českého astronoma prof. Dr. H. Slouky a na popud členů kroužku bylo rozhodnuto o vybudování hvězdárny na Cihelném vrchu. Stavitel Ing. J. Vermach, po získání zkušeností z jiných hvězdáren, vytvořil projekt, který se začal realizovat po nezbytných přípravách v roce 1958. Samotná stavba hvězdárny byla zkolaudována 22. listopadu 1961­. Teprve na jaře 1962 byl pracovníky firmy Carl Zeiss Jena namontován dalekohled Zeiss-coudé 200/3000mm. Tento rok je považován za počátek zahájení činnosti hvězdárny, kdy první návštěvníci z řad veřejnosti mohli na vlastní oči přes dalekohled hvězdárny spatřit planety, mlhoviny, galaxie, hvězdokupy a jiné objekty noční oblohy a podívat se na povrch Měsíce a fotosféru Slunce. Počátek činnosti hvězdárny byl poznamenán rozpadem původního astronomického kroužku, ten zaniká 18.7.1963. Několik let nejistoty je vystřídáno znovuzrození astronomického kroužku a zpřístupnění hvězdárny  veřejnosti. Po organizačním zařazení hvězdárny pod Kulrutní dům Sedlčany a pověření učitele Vladimíra Roškota vedením hvězdárny se obnovuje činnost  kroužku, do kterého se vrátili B. Fiala, J. Macháček, V. Šustr z Votic a řady rozšířili F. Zeman ml., F. Lomoz a další. Kontakty V. Roškota se školní mládeží předurčily rozšíření zájmu o astronomii na mladé. Od roku 1970 začíná pracovat klub mladých astronomů. Mnozí z nových astronomů později po ukončení základní školy založili vlastní Ex Klub mladých astronomů, který pracoval až do roku 1979. Organizoval meteorické expedice, fotografické sledování sluneční činnosti, dny otevřených dveří. V té době měli největší zásluhu na probuzení zájmu o astronomii mezi mladými P. Jiroušek, předseda „exklubu" a Z. Kolář, jehož aktivita fotografa a začínajícího novináře byla velkým přínosem pro život klubu a propagaci hvězdárny.V roce 1982 předává V. Roškot funkci vedoucího hvězdárny svému nástupci Františku Lomozovi, který s přispěním V. Chába, nejaktivnějšího člena volného sdružení amatérů astronomů při hvězdárně, provází návštěvníky hvězdárny zejména po noční obloze a historií hvězdárny. Hvězdárna byla a bude nedílnou součástí kulturního koloritu sedlčanské oblasti. Roční návštěvnost 800 až 1200 zájemců není vysoká, avšak za dobu existence hvězdárny se přibližně 40 tisíc lidí seznámilo s nejnovějšími poznatky z nejstaršího oboru lidské zvídavosti. Přišli, aby se svým zrakem dotkli toho, co je pro nás smrtelníky tak daleko v prostoru i čase a co nás stvořilo, aby se prostřednictvím našich očí mohlo na sebe podívat a prostřednictvím našeho rozumu se mohlo pochopit. Vesmír je mimo nás, pokud mu nerozumíme.Současné technické vybavení hvězdárny umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Stávající volné sdružení amatérů astronomů při Lidové hvězdárně Josefa Sadila v Sedlčanech je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr.

Ostatní zajímavosti

Zámek Radíč

Slavnostní otevření zámku Radíč se koná 5.5. 2012. Zámek Radíč, jediný zámek na Sedlčansku, který bude otevřen pravidelně návštěvníkům, Vás srdečně zve na slavnostní otevření jižního křídla zámku s novými interiéry ve francouzském stylu! Více informací na: http://www.ch-radic.cz/index.php

Rybník Musík

Rybník Musík se nachází mezi Dublovice a Nalžovicemi. Je to největší rybník na Sedlčansku (48 ha). Jeho stavitelem byl známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Jedná se o jedinečnou ornitologickou lokalitu. V posledních letech je rybník Musík spojený hlavně s tradičním podzimním výlovem, který vždy přiláká mnoho malých i velkých návštěvníků.  

Krčínova tvrz

Rybníkář Jakub Krčín získal sedlčanské panství za své věrné služby u  Rožmberků a své sídlo nezbudoval kupodivu v Sedlčanech, nýbrž v  odlehlých Křepenicích. Nechybělo mnoho a pomyslný zub času s přispěním nešetrného zacházení především v období komunismu mohl tuto jedinečnou památku smazat z mapy, ale naštěstí se ji podařilo zachránit. V současné době probíhá její rozsáhlá rekonstrukce. Zvenčí již můžeme obdivovat její výstavní fasádu a v budoucnu by tu mělo být dokonce Krčínovo muzeum.

Červený Hrádek

Nynější podobu zámku Červený Hrádek u Sedlčan (1 km jihovýchodně od Sedlčan, původně vodní tvrz) vtiskl na konci 19. století světoznámý architekt Jan Kotěra (tehdy ještě „nadějný" student). Stavba byla původně tvrzí ze  13. století na potoce Mastníku, jenž se jako had vine zámeckým parkem. Novodobá historie je spojena s rodem Mladotů ze Solopisk, který zámek vlastnil od roku 1837 až do vyvlastnění v roce 1948. K zámku se váže několik pověstí např. O Bílé paní, nebo o podzemní chodbě, která údajně spojuje Červený Hrádek se zámkem v Kosově Hoře. Po sametové revoluci byl rodině majetek vrácen a v současnosti je veřejnosti volně přístupný pouze přilehlý park. Ten je však nádherně udržovaný a zajímavý. Samotný zámek lze navštívit v době konání příležitostných akcí, jako jsou koncerty vážné hudby, Pohádkový les, svatby a podobně. Naproti zámku je rybník s ostrůvkem, kde jsou boží muka.

Větrný mlýn u Příčov

Přesná doba vzniku větrného mlýna u Příčov není známa. Jeho vznik je kladen do 16. či 17. století. Stejně tak není znám jeho zakladatel, kterým mohl být podle některých údajů Jakub Krčín nebo Lobkovicové. Postaven byl z lomové žuly. Každopádně jde o zbytky jednoho z  nejstarších, nejkrásnějších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen u nás, ale dokonce i v celé Evropě. Nebýt iniciativy občanů z  blízké obce v 90. letech 20. století zmizel by mlýn nadobro. Mohutné zdivo vysoké 10 metrů má sílu při zemi 1,2 metru. Vnější průměr dosahuje úctyhodných 13,5 metru. Nejen dob a vzniku, ale i doba kdy došlo k  opuštění mlýna není známa. K poboření pravděpodobně došlo někdy kolem poloviny 18. století.

Husova kazatelna

Přírodní památka Husova kazatelna se nachází nedaleko Žemličkovy Lhoty na Petrovicku. Chráněné území zde bylo vyhlášeno v roce 1977. Rozloha přírodní památky činí 9,07ha. Důvodem k ochraně je výskyt neobvyklého množstvích obřích žulových balvanů. Nalezneme zde největší viklan ČR zvaný Husova kazatelna. Podle pověsti na něm kázal mistr Jan Hus. Z dalších kamenů stojí za zmínku balvany Zkamenělá žába a Pecen chleba. Vede tudy naučná stezka Petrovicko.