Libochovice

První písemná zpráva pochází z roku 1336. Město se nachází v nadmořské výšce 166 metrů. Na území žije 3682 obyvatel.

Obec: 
Ústecký krajLibochovice
 
00:00
Libochovice

Kontakty:http://www.libochovice.cz     info@libochovice.cz   tel.: +420416591653

Historie města

 Jižně od Házmburku se vine malebným údolím řeka Ohře, na jejímž levém břehu leží Libochovice. Město skýtá na jedné straně něco z romantiky historických budov, na druhé i idylku hájů a polí. Podmínky pro osídlení zdejší krajiny byly velmi příznivé, a proto stopy lidské činnosti tu potkáváme již od dávných dob. Archeologickými vykopávkami bylo prokázáno osídlení Libochovicka z doby před 2 600 lety. Žili zde Markomané a Bojové. Stejně tak lze předpokládat osídlení kraje i slovanskými kmeny nedlouho po jejich příchodu do Čech.    

Název Libochovic se nepochybně vztahuje k Sulislavovi, synovi Vlka z Lubochovic, uvedeného na listině z roku 1282 jako svědka. Sulislav patřil k řadě drobných šlechticů v okolí, mohl tedy být i pánem části Libochovic. Poté se tu setkáváme s pány z Lichtemburka (ze Žlebu). Roku 1292 je doložena zmínka o listině, v níž Heiman z Lichtembrurka „udělil Libochovickým dědiny“ za určitý plat a dovolil jim užívat magdeburského práva. Vznik městečka Libochovic byl zřejmě součástí snahy Lichtemburků vybudovat zde významné panství, vojensky zabezpečené hradem Házmburkem a ekonomicky městečkem Libochovice proti budyňskému královskému panství s hradem a městem.    

Roku 1335 prodal král Jan Lucemburský Házmburk, městečko Libochovice a vesnice Radovesice, Lhotu a Poplze Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka za 2 300 kop grošů českých. Libochovické panství bývalo později často spojováno s budyňským. Stalo se tak již v r. 1336. Před husitskými válkami se několikrát vyskytují zmínky o libochovické tvrzi, na níž měli podíly různí členové rodu Házmburků. Za husitů zůstávali Házmburkové katolíky, a proto Jan Žižka obsadil s vojskem v dubnu 1424 Libochovice a nechal zde upálit několik kněží a šlechticů. Tehdy byla pravděpodobně zpustošena i tvrz. Také později trpěla krajina válkou, zvláště v roce 1429 vojskem Prokopa Holého a v r. 1431 při tažení tzv. sirotků. Po husitských válkách zničené Libochovice opět ožívaly.    

Kryštof Zajíc z Házmburka prodal roku 1558 své házmburské panství nejvyššímu sudímu a hofmistru Janu staršímu z Lobkovic na Zbirohu a Točníku za 15 000 kop grošů českých. Na jeho žádost povýšil král Ferdinand I. v roce 1560 městečko Libochovice na město.    

Jan z Lobkovic vybudoval vletech 1560—1564 přibližně v místech bývalé tvrze renesanční zámek. Stavbu řídil mistr Jakub — snad Čech.    

Po Janovi držel Libochovice Jiří Popel z Lobkovic, který vlastnil i Chomutov a Hasištejn. Zapojil se však do aktivní opozice proti císaři Rudolfu II., byl proto roku 1594 zatčen, jeho statky zabaveny a on sám uvězněn na doživotí.    

V roce 1602 dostal libochovické panství k doživotnímu užívání sedmihradský vévoda Zikmund Báthory. Ten byl ale roku 1610 pro podezření ze spiknutí doživotně uvězněn. Panství koupil roku 1613 za ISO 000 kop grošů míšeňských nejvyšší purkrabí Adam ze Šternberka, jenž v roce 1614 získal i Budyni. Libochovice byly za třicetileté války zpustošeny a ani zámek neunikl škodám, zejména při požáru města v roce 1624. V roce 1676 prodal Václav Vojtěch ze Šternberka panství hraběti Gundakaru z Dietrichsteina. Toho roku město opět vyhořelo, postižen byl i zámek. Nový majitel začal v r. 1682 s budováním nového mohutného zámku, který byl dokončen roku 1690 lobkovickým stavitelem Antoniem Portou.    

K libochovickému zámku náleží pozoruhodný starobylý park. Plán k jeho zřízení pochází již z r. 1683. Tehdy se stal knížecím zahradníkem Jan Tulipán. V roce 1689 zřídil kameník Jakub Mitthofer v zahradě čtyři fontány. Voda pro ně byla vedena z výšin u Evaně do zámecké věže. Původně šlo o zahradu francouzského typu. Po sedmileté válce zahrada upadala a r. 1821 byly vypracovány plány na její přestavbu v anglickém stylu. Po první světové válce přibyla řada tropických stromů. Úpravy prováděl vynikající odborník Josef Rublič. Další rozkvět zahrady nastal až v letech 1953—1958.    

Na libochovickém zámku se 17. listopadu 1787 narodil vynikající český fyziolog Jan Evangelista Purkyně, jehož otec pracoval jako panský obroční. Významnou osobností spjatou se zámkem v 19. století byl rovněž spisovatel František Turinský (1797—1852), účastník bouřlivého roku 1848. Turinský působil na panství jako vrchní. V roce 1849 se dcera knížete Josefa Dietrichsteina provdala za Jana Bedřicha Herbersteina, který roku 1858 panství převzal. V majetku tohoto rodu zůstal libochovický zámek až do roku 1945. Poté připadl československému státu a byl v něm zřízen Památník J. E. Purkyně. Od roku 1958 se konají ve městě Libochovická divadelní léta.  

autor textu: Miroslav Moravec

Kliknutím na libovolný obrázek jej otevřete v galerii zvětšený. Prohlížení pak můžete ovládat klávesnicí, myší nebo dotykem.
Vydáno: Neděle, 20. Březen 2016 - 18:21

Město Libochovice Vás zve 22. 3. 2016 od 19:00 hod. do KS U Tří lip na divadelní představení "Lháři". Hrají: Václav Kopta, Vojtěch Záveský, Jana Šulcová, Vendula Křížová/Simona Vrbická, Marcel Vašinka, Čestmír Gebouský, Daniel Bambas, Daniela Choděrová/Anna Kulovaná, Rozálie Víznerová.

Reklama

Oblíbené trasy regionu

Klášterec nad Ohří

Vodní plocha a červený zámek odrážející se v její hladině. Nenechte se zmýlit, i tato představa může mít několik reálných předobrazů. Dnešní Cyklotoulky Vás zavedou nikoli do jihočeské Lhoty, ale do Klášterce nad Ohří.

Šluknov

Dnešní Cyklotoulky nám ukážou cestu z nejsevernějšího města naší republiky do Národního parku Česko Saské Švýcarsko a představí nám Šluknovský výběžek tak, jak ho většina z nás nezná.

Benešov nad Ploučnicí

Dnešní Cyklotoulky nás zavedou do Ústeckého kraje, který je pro cyklisty z jiných částí země asi oblastí víceméně neprobádanou a to je…. škoda. Nebo spíš výzva? Tam, kde jsem byl, je o cyklisty skvěle postaráno a navíc je i na co koukat, takže neváhejte.

Klíny - za kouzlem Krušných hor

Dnes navštívíme lokalitu, ve které můžete své zdraví otužovat v zimě i v létě, v době, kdy na zemi leží metrové závěje i ve 30ti stupňových vedrech.

Lázně Mšené

Nepatří sice mezi naše největší lázně, ale můžou jim konkurovat jinak. Třeba polohou, jsou rozhodně nejblíže položenými lázněmi od Prahy. Nebo nabídkou, k léčení nevyužívají jen vlastní slatinu, ale i pohyb, k lázeňství přidávají třeba nordic walking nebo cyklistiku.