Žďár nad Sázavou

Žďár nad Sázavou je okresní město, ležící na pomezí Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny uprostřed chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Jeho historie je úzce spjata s rozvojem žďárského cisterciánského kláštera a sahá až do poloviny 13. století. Obec Žďár byla na město povýšena roku 1607, kardinálem Františkem z Ditrichštejna. Dnešní podobu získal bývalý klášter při rozsáhlých přestavbách za opata Václava Vejmluvy v první polovině 18. století. Přestavby navrhl architekt Jan Blažej Santini Aichel. Vrcholem jeho tvorby je poutní kostel sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře, jedinečná architektonická památka, která byla v prosinci 1994 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.

Obec: 
 
00:00
Žďár nad Sázavou
Zámek Žďár nad Sázavou
Adresa:
Zámek 8/8, 591 02, Žďár nad Sázavou

Město síťovky

Žďár nad Sázavou je místem, kde  vznikla první nákupní taška SÍŤOVKA, jednoduchý a geniální vynález, který několik desetiletí doprovází člověka v jeho všedním životě a je mu užitečným pomocníkem. Teprve doba umělé hmoty a plastů znamenala konec jejímu širokému uplatnění.

Zásluhu o zavedení výroby tašek - síťovek na Žďársku má VAVŘÍN KRČIL (1895-1968).

Svou prací se stal uznávaným znalcem ručního síťkařství, pro které vybudoval na Horácku organizační výrobní základnu. Po vypuknutí I. světové války pobýval jako sanitní důstojník na frontě, působil také u vojenské hudby. Po návratu do Zámku Žďáru v r. 1919 získal od okresního úřadu v Novém Městě na Moravě živnostenský list č. 18694 na prodej galanterního zboží a vlasových sítěk v Zámku Žďáře. Jako organizátor výroby vlasových sítěk začal pracovat v roce 1919. Dobře mu posloužila znalost necování (síťkování), jemuž se naučil v mládí od matky. 

V roce 1932 se přestěhoval do Stržanova č. 8, do rodného domu své manželky. Vybudoval tam ústřední sklad a ze Stržanova řídil výrobu síťkovaného zboží. Současně převzal po rodičích manželky zemědělské hospodářství o výměře cca 16 ha, kde od r. 1925 do r. 1948 souběžně hospodařil jako rolník.

V roce 1923 ovládla světový trh móda krátkých vlasů a v letech 1924-1925 japonská výroba levných vlasových sítěk. Skončila éra této výroby i na Horácku. Vavřín Krčil tehdy začal organizovat výrobu nákupních tašek “síťovek” jako náhradu za vlasové síťky. Ručně zhotovené nákupní tašky vyráběl z umělé hedvábné příze. Po překonání nedůvěry k novému druhu zboží měly síťovky rok od roku větší odbyt. Byly dobré jakosti, jednoduché, praktické, levné. Šetřily valuty za bavlnu, ze které se do té doby zhotovovaly plátěné tašky, šestkrát těžší než síťkované. Vyráběly se na základě jeho původní myšlenky síťovky nákupní, vycházkové, loketní, ramenovky, tlumokové, pro sport a hry, na dámská kola, na tenis.

K získání mezinárodního patentu na toto zboží neměl v roce 1926 peněžní prostředky. Za několik roků po zavedení do výroby a proniknutí na zahraniční trh se síťovky začaly vyrábět ve Švýcarsku a v Itálii.

Výroba nákupních tašek zlepšila prosperitu podniku, který zpočátku šel jen špatně. Je málo příkladů tak obrovského rozšíření výrobku, který je autorským návrhem Vavřína Krčila. I když se jeho myšlenky zmocnila zahraniční výroba, ve své vlasti na Horácku zajistil svou iniciativou a bystrým postřehem i odhadem trhu skromný, ale jistý výdělek domáckým síťkařkám, který byl jediným příjmem horáckých zemědělských rodin v zimním období.

Ve 30. letech zdokonalil síťkované tašky, pokud jde o jejich trvanlivost. Na jejich výrobu získal vlastní patent č. 91725. Vystavovány na veletrzích získaly tyto ručně síťkované výrobky zahraniční objednávky do Kanady, Francie, Švýcarska, Německa, Rakouska, severní Afriky. Největším odběratelem bylo Německo, kde toto zboží ze Stržanova nakupovalo 73 měst. Zavedl výrobu dalších druhů síťkovaného zboží: hedvábné síťky na vlasy, závoje na ochranu účesu po ondulaci, síťky na míče a kuličky, síťky na tenisové míčky, na míčky pro ping-pong, síťky na dámská kola, rybářské sítě, tenisové sítě.

Jako soukromník pracoval ještě V. Krčil do r. 1948, kdy byla na jeho „podnik“ protiprávně uvalena národní správa, když výměrem Zemského národního výboru v Brně ze dne 4. 6. 1948 přešla výroba včetně prostor a zařízení ve Stržanově do kumulativní národní správy. Výroba ještě několik let pokračovala pod národním podnikem KONOPA, ale již bez jeho účasti. Nástupem éry plastů a tzv.“igelitek“ pak zanikla i taška síťovka.

 

Sochy Michala Olšiaka

Michal Olšiak se narodil v roce 1978 ve Žďáře nad Sázavou. Po vystudování místního gymnázia se střídavě věnuje malířství, sochařství a cestování. Má již za sebou přes 10 samostatných výstav. Většina obrazů je malovaná olejem, nebo kombinovanou technikou. Jeho plastiky jsou v Česku, v Německu a v Itálii. Účastnil se také několika mezinárodních mistrovství v sochání z písku, kde se umístil na předních místech. V poslední době, co se soch týče, věnuje se více monumentálním plastikám z betonu a pískovce, jež začleňuje do krajiny.

 

Aktuální informace o městě  a jeho památkách nalezente na oficiálním webu města www.zdarns.cz nebo na Facebooku města www.facebook.com/zdarns.cz

Užitečné odkazy:

 

Kliknutím na libovolný obrázek jej otevřete v galerii zvětšený. Prohlížení pak můžete ovládat klávesnicí, myší nebo dotykem.
Dolní hřbitov (autor Zdeněk Málek), Poutní kostel na Zelené hoře, Letecký pohled na město, Žďárská pouť, Santiniho barokní slavnosti, Naučná stezka okolo Zelené hory, Velké Dářko (autor Jiří Mühlfait)

Reklama

Oblíbené trasy regionu

Pelhřimov

O tom, že je Pelhřimov městem rekordů, ví asi každý. O tom, že Pelhřimov je ideální učebnicí pro milovníky historie a architektury, už ví možná jen každý druhý. A o tom, že je Pelhřimov i skvělým místem pro cykloturistiku, vás přesvědčí dnešní Cyklotoulky.

Třebíč

Při dnešních Cyklotoulkách se podíváme do města, které má na seznamu UNESCO hned dva zářezy, zajedeme si obhlédnout jedny z nejsevernějších moravských vinic a na závěr navštívíme zajímavý přírodní park. Vítejte v podhůří Českomoravské vysočiny, vítejte v Třebíči.