Liberecký kraj

Letovisko a zimní středisko ležící v atraktivní oblasti pod horou Tábor (678 m n.m.) v širokém úvalu říčky Popelky na pomezí Českého ráje a Krkonoš zve návštěvníky k pobytu. Nejstarší zmínku najdeme v Dalimilově kronice z r. 1232. V počátku 19. stol. zde započala tradiční výroba proslulých lomnických sucharů, oplatek a kulatek. V současné době město nabízí svým návštěvníkům bohaté sportovní a kulturní vyžití (Tylovo divadlo, Kino, Zámek, Městské muzeum a galerie, Loutkové divadlo, Sportovní hala, Zimní stadion, Letní stadion, Horolezecká stěna, Lyžařský areál v Popelkách s volně přístupným vyhlídkovým ochozem na skokanském můstku K - 70, Sportovní letiště, Koupaliště, Lázeňský dům ad.).

Přesné datum vzniku obce nelze doložit. První písemná zmínka o Lučanech u Jablonce je z roku 1623. Nalezneme ji v kronice sklářské rodiny Schürerů z Waldheimu ve Mšeně, kdy jako kmotr při křtu je uveden Bartoloměj Fischer, rychtář Lučan. Další písemnou zmínku nalezneme v Urbáři semilském z roku 1634. Při založení patřila obec k panství semilskému, jehož majiteli byli páni ze Smiřic. Roku 1635 připadá panství rodu Des Fours, kteří sem přišli z Lotrinska ve Východní Francii. V roce 1647 je jméno obce uvedeno na zvonu kostela ve Smržovce. Hrabě Albrecht Maxmilián Desfours oddělil v roce 1662 statek Smržovku s vesnicemi Smržovkou, Tanvaldem, Lučany, Novou Vsí a Janovem ze semilského panství. Roku 1679 se panství Hrubý Rohozec spojilo se Smržovkou. Sídlo vrchnosti pro oblast lučanska bylo ve Smržovce na zámečku.

Smržovka leží v údolích Smržovského potoka a říčky Kamenice včetně jejich přítoků. Zaujímá rozsáhlé území od rozvodí Severního a Baltického moře na západě, téměř až k soutoku Desné s Kamenicí v Tanvaldě na východě. Na jihu tvoří hranici zalesněný hřbet Černé studnice a Muchova, na severu jižní svahy Bukové hory a řeka Kamenice. Smržovka je město patřící do zóny pobytové rekreace Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor a spadá do české části Euroregionu Nisa. Přirozenou hranici mezi českou, německou a polskou částí ERN tvoří Jizerské a Lužické hory.
Velmi hustá síť značených turistických cest v Jizerských horách a jejich okolí umožňuje návštěvníkům poznat tyto nejsevernější české hory velmi důkladně. Horské cesty procházejí i státními přírodními rezervacemi, kromě rašelinišť se vzácným rostlinstvem jsou velmi cenná místa se zachovanými původními bukovými porosty či zbytky smrkového pralesa. Na katastru města se nachází turistické zajímavosti, po kterých návštěvníky provede vyhlídkový okruh.