Jihomoravský kraj

Hodonín leží na pravém břehu Moravy, u státních hranic se Slovenskem. Město bývalo významným hraničním přechodem mezi oběma samostatnými republikami. Díky své nadmořské výšce se Hodonín řadí mezi nejteplejší místa České republiky. Naopak zdejší srážky se drží na nejnižší celorepublikové úrovni. Hodonín má dlouholetou kulturní, podnikatelskou a sportovní tradici. První zmínka o Hodonínu se datuje od momentu, kdy Jan Jindřich, markrabě moravský, potvrdil privilegium královny Konstancie Hodonínským z roku 1228.

Město Znojmo se skládá z několika historických částí (vnitřní město, Horní předměstí, Dolní předměstí, Novosady) a připojených, dříve samostatných obcí (Hradiště, Dyjská Ves, Mansberk, Starý Šaldorf, Louka, Oblekovice, Bohumilice, Nesachleby, Načeratice, Derflice, Konice, Popice, Přímětice, Mramotice, Kasárna). Je centrem širokého spádového regionu v rozpětí sedmdesáti kilometrů. Sídlí zde správní úřady, soukromá vysoká škola, četné střední školy a učiliště a okresní soud. Znojmo je také městem kultury: každoročně se zde pořádá několik festivalů jako například červencový Znojemský hudební festival či zářijové Znojemské historické vinobraní; v celoročním provozu je také Městské divadlo a Jihomoravské muzeum. Dopravně je Znojmo napojeno silnicemi I. třídy na Prahu, Brno a Vídeň. Osobní železniční doprava je nejfrekventovanější ve směru na Břeclav, Vídeň a Jihlavu.

První písemné historické zprávy o Valticích známe teprve z přelomu 12. století, kdy toto místo přešlo z držby pasovských biskupů do moci rodu ze Seefeldů. Listinou, vydanou v Řezně, stvrdil císař Jindřich VI. v roce 1192 směnu, kterou uzavřel pasovský biskup Wolfker s Wichardem ze Seefeldu – „maior dapifer“ – větším truksasem rakouského vévody. Touto směnou předal Wolfker Wichardovi hrad „Veldesperch“ s 12 královskými lány, které tvořily asi větší část pozdějšího města Valtice.