Holýšov

Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 př. n. l. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované chotěšovskému klášteru 23. května 1273 papežem Řehořem X., kde je osada uváděna jako Hollissou mezi výčtem dalších 42 vesnic a ostatních statků. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku kláštera. Po zrušení kláštera roku 1782 ves s celým klášterním panstvím koupil hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení byla až do roku 1919.

Obec: 
Plzeňský krajHolýšov
 
00:00
Holýšov

Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno již ve starší době bronzové, okolo roku 2 000 př. n. l. Holýšov je poprvé zmíněn v listině papeže Řehoře X. z 23. 5. 1273. Papež zde přijímá chotěšovský klášter pod ochranu papežského stolce a potvrzuje jeho statky. V této listině je mezi dalšími obcemi zmíněn i Holýšov pod tehdejším názvem Holissono. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku chotěšovského kláštera. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1782 koupil celé klášterní panství spolu s Holýšovem hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení bylo celé panství až do roku 1919.

Původní holýšovská ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem sv. Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby kostela se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789.

Z malé vsi na město se začal Holýšov vyvíjet po roce 1897, kdy zde významná rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v Rakousko-Uhersku a později i v Československu. To se odrazilo i na stavebním rozvoji obce i na růstu počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. Sklárna musela kvůli hospodářské krizi z počátku 30. let 20. století svůj provoz omezit a v roce 1934 byl její provoz úplně zastaven.

Opuštěné prostory sklárny byly v roce 1939 přebudovány na muniční továrnu Metallwerke Holleischen G.m.b.H., která náležela do zbrojovek koncernu Hermanna Göringa. Nucenou práci v továrně vykonávali především totálně nasazení obyvatelé, váleční zajatci a vězni. V Holýšově a v bezprostřední blízkosti Holýšova vzniklo celkem šest pracovních a zajateckých táborů, kde žili totálně nasazení a váleční zajatci. Na jaře roku 1944 vznikl v Holýšově koncentrační tábor. Koncentrační tábor byl vybudován v místní části Nový Dvůr v Pičmanově statku. Koncentrační tábor byl pobočkou koncentračního tábora v nedalekém Flossenbürgu. Bylo zde vězněno 694 žen především francouzské, polské a ruské národnosti. V muniční továrně celkem pracovalo 6 000 zajatců, vězňů a totálně nasazených dělníků z okupovaných zemí.   

V roce 1960 získal Holýšov statut města a tím i svůj znak. Ten byl v roce 1993 změněn do stávající podoby. V horní polovině gotického štítu je černé paroží ve zlatém poli, jako symbol zakladatele Tepelského a Chotěšovského kláštera českého vladyky Hroznaty a v dolní polovině je zkřížený stříbrný meč se stříbrným klíčem v modrém poli, jako atributy svatého Petra a Pavla. Žlutá barva znázorňuje vrchnost, bývalý klášter. Modrá barva symbolizuje protékající řeku Radbuzu, při níž vedly důležité obchodní cesty.

Spojení Holýšova s okolními městy zajišťuje autobusová a železniční doprava. První vlak projel městem v roce 1861 a první zastávka pro civilní dopravu v Holýšově byla zbudována v roce 1911. Zastávka se nacházela v těsné blízkosti závor na hlavní komunikaci. V roce 1942 byla zahájena přestavba kolejiště a tím se přesunula budova nádraží na místo, tak jak jej známe dnes.

Dnešní Holýšov je správním a hospodářským centrem a je pověřen výkonem státní správy pro 8 obcí. Město vybudovalo kompletní infrastrukturu, kterou stále rozšiřuje a obnovuje.

V Holýšově bylo postupně vybudováno několik sídlišť:

Sídliště Výhledy – bylo postaveno v sasském stavebním stylu válečnými zajatci a nuceně nasazenými dělníky za II. světové války původně pro německé občany. Dnes má již historickou hodnotu.

V roce 1955 byla započata výstavba sídliště pod školou spolu se základní školou, jednalo se o tzv. vojenské sídliště pro rodiny důstojníků holýšovských vojenských útvarů.

Sídliště Pod Makovým vrchem – v roce 1968 začala výstavba bytů, v roce 1970 bylo předáno prvních 108 bytových jednotek. Po roce 1971 byly předány zbývající byty. V 70. letech se Pod Makovým vrchem ještě postavilo svépomocí bytovým družstvem 48 bytových jednotek, v roce 1985 – 1988 144 bytových jednotek a v roce 2000 - 2002 se postavilo dalších 72 družstevních bytů, na jejichž výstavbu město dostalo dotaci na výstavbu bytů z Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve výši 23.040.000 Kč na byty a 5.760.000 Kč na infrastrukturu. Pro zajímavost v roce 2016 v tomto největším sídlišti Holýšova žije 1.325 obyvatel, což je 27 % z celkového počtu obyvatel Holýšova.

V letech 1996 - 1999 bylo přistaveno v nástavbách pod školou dalších 100 bytů.

Z další dotace na výstavbu bytů ze Státního fondu pro rozvoj bydlení ve výši cca 63.000.000 Kč bylo vystaveno 155 bytových jednotek v letech 2004 - 2006 sídliště Na Stráni. V roce 2016 zde žije celkem 273 obyvatel.

Výstavba rodinných domků se postupně v posledních letech rozšířila v lokalitě Nad Výhledy, která se nachází v západní části Holýšova.

V roce 2011 byly zahájeny projekční práce na dokumentaci pro stavební povolení veřejných sítí I. etapy výstavby rodinných domů v lokalitě Na Terasách. Tato I. etapa zahrnuje 2 bytové domy, 16 řadových rodinných domů, 10 dvoudomů a 10 izolovaných rodinných domů včetně související výstavby inženýrských sítí. Páteřní komunikace zajišťuje dobrou dopravní obsluhu, domy pak mezi sebou vytvářejí veřejné prostory, pojaté jako obytné zóny pro klidné bydlení. Na každém pozemku se počítá s vlastním parkovacím stáním, k parcele budou přivedeny veškeré veřejné sítě.

V roce 2015 bylo schváleno zahájení procesu přípravy II. etapy ve věci obytného souboru „Na Terasách.“

Dnes v Holýšově a Dolní Kamenici stojí cca 478 rodinných domů, pouze v Holýšově je to celkem 425 rodinných domů.

V období 50. až 80. let došlo vůbec v Holýšově k velkému stavebnímu rozmachu. Bylo to dáno především politickým systémem, kdy mnoho staveb se budovalo za pomoci „Akcí Z.“ Ať již to byly opravy a přestavby mateřské školy, jeslí, lidové školy umění, výstavba kanalizací, sadové úpravy, asfaltování ulic a chodníků, oprava kaple a hřbitova, byla postavena benzinová čerpací stanice a na 400 garáží, služby pro občany – prádelna, žehlírna, opravny, prodejny potravin. Pro sportovní vyžití - dětské hřiště, oprava tělocvičny, úprava hřišť. Významným budovatelským počinem pro Holýšov byla výstavba základní školy v letech 1955 - 1958, kulturního domu v letech 1974 - 1979, na který navazovala přístavba kina v letech 1979 - 1982. Ve stejném roce 1979 začala pro Tělovýchovnou jednotu Holýšov výstavba sportovní haly, která byla postupně rozšířena ještě o ubytovnu a saunu a skončila s dostavbou v roce 1983. V roce 1983 započala také výstavba nové mateřské školy v Luční ulici. V 70. letech byla také nejvíce rozšiřována infrastruktura, především kanalizace a veřejné osvětlení.

Ve městě, které má „jen“ 4.930 obyvatel, došlo v 90. letech k velkému rozmachu v podnikání. Vznikla Průmyslová zóna I - sever v blízkosti silnice I/26 při příjezdu od Plzně, kde v dnešní době stojí firmy, každá s několika desítkami až stovkami zaměstnanců, EvoBus Česká republika – výroba komponentů do autobusů; Wuppermann Kovotechnika – kovo - zpracování, nástrojářství; Gutre – elektropříslušenství. Dále pak zóna pro drobné podnikání s bydlením – Auto Volf Škoda a Citröen; TOVO vodoinstalace; Autosalon Pilný; Pneuservis Kaděra a další. Mimo průmyslovou zónu jsou ve městě další firmy jako Západočeská stavební společnost; MAHLE Behr Holýšov – výroba komponentů do luxusních vozidel a Kabelovna Kabex – výroba silových a speciálních kabelů. Všechny tyto firmy nabízejí zaměstnání pro široké okolí. A důkazem toho, že se firmám zde daří, je jejich rozšiřování.  Dalším velkým počinem pro město byl odprodej kasáren od Ministerstva obrany ČR a Vojenských lesů a statků ČR, díky kterému vznikla Průmyslová zóna II - kasárna.  I zde našlo mnoho podnikatelů a firem zázemí pro své podnikání, např.: INOVA – jednoúčelové stroje; Betonárka Lorenc; Čalounictví Karbanová a Gabriel; Truhlářství Plecitý; Paliva Čermák; ICOM transport – autodoprava; SELME iZ – obráběcí stroje; Lakovna PLOM; autodoprava Argman.

Ani v občanské vybavenosti město nezaostává. Nenajde se odvětví či sortiment, který by zde nebyl. Je zde několik větších či menších obchodů s potravinami Pramencz, nákupní střediska Penny a Lidl, je zde drogerie TETA, bytový textil a železářství Ája a textil Trnka, oděvy Rosa Strnadová, papírenské a kancelářské potřeby Maiva, obuv, řeznictví Zeman a Gill, pekárna Kuric, cukrárny Beruška a Klesová, Elektro Volf, Optika M&M, Nábytek Realistic, Truhlářství Korytiak a mnoho dalších. Dále služby pro občany – několik kadeřnictví, Studio krásy, relaxační masáže, pedikúra, květinářství Szederová, Kvítek, Květinka, několik restaurací Český Dvůr, U Nováků, Bar66, restaurace Kulturní dům, bufet Radbuza, Pizzapoint, několik Tip sportů a non-stop barů.

Péče o zdraví občanů je zajišťována v městském zdravotním středisku, kde jsou soustředěny ordinace praktických a odborných lékařů a rehabilitace. V roce 2015 bylo zdravotní středisko zatepleno, byl zde vybudován výtah a tím se stala celá budova bezbariérově přístupná. Ve městě jsou dvě lékárny.

Do občanské vybavenosti musíme zahrnout i poštu a peněžní ústavy Českou spořitelnu a Komerční banku a pojišťovací agenty.

Pro seniory má Holýšov dům s pečovatelskou službou a rehabilitační hřiště. Dům s pečovatelskou službou vznikl přístavbou ke staré vile, která dříve sloužila jako jesle a kde bylo v roce 2002 zkolaudováno 15 bytů pro naše starší občany.

Památky města

Pravděpodobně nejstarší dochovanou památkou v obci je kostel sv. Petra a Pavla. První písemná zmínka o založení kostela společně s farou je z roku 1352. Jako farní kostel je uváděn v roce 1384. K částečnému zrušení kostela došlo v průběhu třicetileté války.  V roce 1743 byla obnovena fara a byla dokončena náročná barokní přestavba spolu s barokní věží kostela. Věž má tři patra, přičemž ve třetím patře je vysoká zvonová stolice, kde jsou v současné době zavěšeny pouze dva zvony. Věž vrcholí neobyčejně vysokým štíhlým jehlancem a je vysoká 39 metrů. 

Další historickou dominantou Holýšova je radnice. Její stavba byla zahájena v roce 1926 na místě bývalé staré školy podle projektu architekta Ing. Ernsta Březiny. Secesní stavba radnice měla napomoci povýšit obec z původní zemědělské osady na moderní průmyslové centrum. Samotná stavba byla navržena jako víceúčelová, kdy kromě správního centra obce plnila i funkci vzdělávací a kulturní. Byla zde vybudována i obecní šatlava. Dominantním prvkem radnice je hodinová věž. Výroba věžních hodin byla zadána německé firmě Turmuhren – Fabrik. Slavnostní otevření radnice proběhlo dne 28. 8. 1927. Tento starý hodinový stroj byl před několika lety nahrazen moderním rádiem řízeným hodinovým strojem a je v současnosti vystaven v prostorách radnice. 

V roce 2014 byl otevřen Dům dějin Holýšovska, který je umístěn v historickém statku čp. 18 na náměstí 5. května v Holýšově. Statek, který byl prohlášen nemovitou kulturní památkou, pochází z 19. a první třetiny 20. století. Během poslední rekonstrukce v roce 2013 byla objevena v obytné části statku roubenka, jejíž vznik byl dendrochronologickou metodou stanoven na roky 1728 až 1730. V Domě dějin Holýšovska si můžete prohlédnout stálou expozici, která je věnována historii Holýšova a historii příhraničí za II. světové války. Dům dějin Holýšovska pořádá během celého roku řadu výstav.

V Husově ulici na Výhledech byl rekonstruován objekt lehkého opevnění - bunkr, který byl opraven do podoby před II. světovou válkou a vybaven původním zařízením. Uvnitř bunkru se nachází expozice věnovaná historii Holýšova z let 1936 - 1946.  

Holýšovský koncentrační tábor byl pobočkou koncentračního tábora v barovském Flossenbürgu. Vůbec první zmínka hovořící o existenci koncentračního tábora na území obce pochází z dubna roku 1944. V této době je v areálu bývalého statku v části obce s názvem Nový Dvůr evidováno 195 ženských zajatkyň převážně francouzské a polské národnosti, které byly do Holýšova přepraveny z koncentračního tábora v Rawensbrücku. Celkový počet uvězněných žen tak byl 694. Pro potřeby koncentračního tábora v Holýšově byl využit areál bývalého Pičmanova statku. Dne 5. 5. 1945, v pravé poledne, vstoupily do areálu tábora ozbrojené polské jednotky Brygady Świętokrzyske a tábor byl toho dne osvobozen. Spojenecké jednotky vstoupily do tábora časně ráno následujícího dne. Po dobu existence zemřelo v táboře nebo po osvobození v plzeňské nemocnici celkem 9 v táboře vězněných žen.

Kaplička v Dolní Kamenici je uprostřed obce. Je to jednoduchá šestiboká stavba zakryta jehlancovou střechou s cibulovou bání a zvonkem.

Kliknutím na libovolný obrázek jej otevřete v galerii zvětšený. Prohlížení pak můžete ovládat klávesnicí, myší nebo dotykem.
Dům dějin Holýšovska - interiér stálé expozice, Dům dějin Holýšovska - interiér stálé expozice, Dům dějin Holýšovska - exteriér
Vydáno: Úterý, 19. Leden 2016 - 9:50

Naučná stezka podle pověstí z Holýšova

Oblíbené trasy regionu

Cyklosezóna klepe na dveře a v nižších polohách už si nikdo zimu ani moc nepamatuje. Ovšem Ti, co milují sníh a bílé stopy, moc dobře vědí, že v naší republice je pořád ještě několik míst, kde se lze běžeckému lyžování oddávat do sytosti.

Jedno z nejstudenějších míst u nás není zdaleka tak nehostinné, jako je jeho pověst. Výlet centrální Šumavou začneme na Horské Kvildě, přes Březník dorazíme k pramenu naší nejdelší řeky a pak se podíváme do míst, kde se natáčel film Král Šumavy.

Plzeň, město, kde je kolo doma

Plzeň. Když vyslovíme tento název, napadne nás automaticky nějaký přídomek. Ten nejčastější je pravděpodobně „město piva“, ale také například „město čtyř řek“ není úplně neznámý. My se osmělíme a střelíme: „ Plzeň, město, kde je kolo doma“.

Severní Plzeňsko netradičně

Pokud vyslovíme Severní Plzeňsko, pak mnohé pouze napadne, že to bude oblast někde na severu od Plzně. Pravda, není to turisticky příliš známá oblast, najdete zde však mnoho skvostů s krásnou a různorodou krajinou. Místa jako např.

Kašperské Hory

Kašperské Hory (něm. Bergreichenstein) leží v okrese Klatovy, částečně zasahují do CHKO Šumava a částečně do přírodních rezervací Nebe a Amálino údolí. Navzdory faktu, že zde žije zhruba 1500 obyvatel, nabízí město až nečekaně mnoho atrakcí.

Manětínsko – krajem černočerných nocí a soch rozesetých do krajiny plné borůvek

Manětínsko, to je bohem zapomenutý kraj. Krajina panenská, avšak obhospodařovaná generacemi našich předků. Krajina, jejíž atributy by mohly být ticho, klid, čistota, ztracenost.

Hracholusky

Asi nejkrásnější přehrada západních Čech nenabízí jen koupání a opalování. Projížďka v jejím okolí může být možná mnohem zajímavější. Náš výlet začneme třicet kilometrů západně od Plzně, kde stojí už od 12. století hornické město Stříbro.

Ze Spáleného Poříčí do brdských lesů a zpět

Dnešní Cyklotoulky nás zavedou do míst, které jsou v letošním roce obzvláště vyhledávané, protože jsou po mnoha letech opět volně přístupné a tudíž nové, neprobádané, tajemné a turistikou zatím nepříliš dotčené. Podíváme se na západní okraj nově otevřené CHKO Brdy.

Horšovský Týn

Cestou z Plzně na Domažlice, na březích Radbuzy se rozkládá nevelké, ale i přes svou ,,velikost“ celkem zajímavé městečko. Tou nejnápadnější památkou je asi místní hrad či zámek, ale tím to tady rozhodně nekončí. Naopak tady naše dnešní Cyklotoulky teprve začínají.

Rabštejn nad Střelou

Uprostřed  lesů, stranou hlavních cest, na hranici čtyř krajů: Plzeňského, Karlovarského, Středočeského a Ústeckého.