Na kole Ašskou vrchovinou

Na kole Ašskou vrchovinou

Nejzápadnější výběžek naší republiky z mnoha důvodů nepatřil mezi turisticky nejvyhledávanější místa, ale to se začíná pozvolna měnit a nutno říci, že po právu. Cyklistické toulání v okolí Aše vám představí velice zajímavou krajinu, kterou modelovala nedávná historie a navíc poopraví nejeden léty zavedený mýtus.

Historií zkoušené město

Samotná Aš není sice nejfotogeničtějším místem u nás, za což může především její pohnutá historie, ale kdo tu dlouho nebyl, bude mile překvapen, jak město i díky dotacím z EU vzkvétá a vše se postupně lepší.

Až do konce 19. století patřila Aš k nejvýznamnějším centrům textilního průmyslu v celé monarchii, což se podepsalo na její architektuře a i na složení obyvatelstva, kdy v té době v desátém největším městě Čech žilo na 6.000 tkalců. V padesátých a šedesátých letech minulého století byl do Ašského výběžku povolen vstup pouze na povolení, což v podstatě znemožnilo jakékoliv investice do infrastruktury. Ale přes tento historický handicap se dají v Aši nalézt hezká místa, jako například hned tři zrekonstruovaná náměstí: Poštovní, Masarykovo a Goethovo. Na tom posledně jmenovaném můžete spatřit jedinečnou sochu J. W. Goetha, který v ruce netřímá obvyklou knihu, ale minerál což má připomínat jeho geologickou vášeň. V blízkosti se pak nalézá textilní muzeum, informační centrum a knihovna. Na Poštovním náměstí je v památkově chráněné budově (původně knihovna, poté hasičská zbrojnice) národopisné muzeum, které nás před usednutím do sedel vybaví mnoha užitečnými informacemi.

Čas jako soudce

Z Aše vyrážíme na severozápad a první vesnicí po trase je vesnička Krásná, typická praktická ukázka rčení nomen omen. V celostátní soutěži „Vesnice roku“ dokonce v loňském roce zvítězila a průjezd je skutečně esteticky velice příjemný. Pokračujeme několik kilometrů po opuštěné cestičce až k památníku padlým I. a II. světové války. Nejdříve míjíme opuštěnou vojenskou rotu, v dobách její největší slávy tu mohlo sloužit možná i 500 vojáků, ale dnes o ní nejeví nikdo zájem a pomalu se z ní stává ideální místo pro natáčení hororů. O kousek dál, narazíme na další vybydlené místo, tentokrát bývalou vesničku Újezd, ze které zbyl jen velice vkusně upravený hřbitov, osazený dřevěným křížem a na rozdíl od bývalých kasáren působí decentním a pietním dojmem. Nic naplat, čas je ten nejspravedlivější soudce. Na výše uvedeném příkladu je jasně vidět, kdo do krajiny historicky patřil a kdo byl jen dočasným návštěvníkem.

Trojmezí

Pokračujeme k Památníku padlých, odkud je to jen 1,5 kilometru k nejzápadnějšímu bodu naší republiky, my jej však o pár set metrů mineme, protože cesta se vine mírně jižněji a přejedeme přes Most Evropy do sousedního Německa (nejdříve Bavorska a po pár stech metrech do Saska). Nemějte hrůzu z názvu Most Evropy, ve skutečnosti je to lávka, která se klene přes asi metr široký hraniční potůček a své jméno nemá kvůli velkoleposti stavby, ale z čistě geografických důvodů. Naším dalším cílem je místo zvané Trojmezí (to už jsme opět v Čechách), které tu stojí věky, ale popularitu získalo relativně nedávno, konkrétně v roce 1949, kdy vznikla Německá spolková republika, po ní vzápětí Německá demokratická republika a dříve nevýznamné místo se rázem stalo bodem, kde se potkávají tři země a dva nesmiřitelné politické systémy. Tři země (Bavorsko, Sasko, Čechy) se tu sice potkávají i dnes, ale v poněkud odlišné konstelaci, zmizela tady politická nevraživost a Trojmezí se stalo vyhledávaným cílem výletníků.

Malé lázeňské překvapení

Z faktické hranice míříme do městečka Hranice, cestou z geografického Trojmezí míjíme stejnojmennou osadu a další opuštěnou rotu. Ta není na rozdíl od té předchozí opuštěná úplně, dnes slouží jako středisko autodopravy. Hranice jsou v současnosti údajně největším zaměstnavatelem v oblasti a je to na nich vidět. Zdejší zrekonstruované náměstíčko patří k těm nejzajímavějším, jaké jsem v poslední době viděl. Dominuje mu opravený kostel, pod ním stojí socha koně a pod ní zase vkusně zakonzervované ruiny bývalých domů. Takhle ,,na papíře´´ to vypadá zmateně, ale opravdu to tak je a je to hezké. Z Hranic se vydáváme opět do Saska, do městečka Bad Elster, česky také zvaného Lázně Halštrov. Jak název napovídá, jedná se o lázně, konkrétně lázně slatinné a minerální a navíc překvapivě krásné a docela velké. Střed města by se dal poměřovat třeba s Františkovými Lázněmi. Zdejší terapie využívají starých přírodních prostředků, léčivá rašelina a zotavující minerální voda jsou tak hlavními ingrediencemi, které se kombinují při rašelinových koupelích a pitných kúrách. Za návštěvu stojí i 140 let starý lázeňský park s nespočtem romantických promenád, které lemují krásné historické budovy a nachází se tu i nejstarší saské přírodní jeviště, které se jmenuje NaturTheater.

A nakonec rozhledna

Z Bad Elster se vrátíme zpět do Čech, přes osadu Doubrava. Tady doporučuji oběd v restauraci Magdalena, porce jsou mimořádně velké, jídlo je chutné a ceny přiměřené. Pozor jen na skutečnost, že cestou do Aše čekají ještě dva celkem vydatné kopce. Další zastávkou je kouzelná přehrada rozprostírající se na potoce Bílý Halštrov. Její kouzlo tkví v tom, že je celá utopená v lesích, což patrně svědčí i vodě, která je čistá a doslova láká ke koupání. Od přehrady nás čeká finální výstup na nejvyšší kopec v okolí – Háj (758 m). Na jeho vrcholku stojí od roku 1904 stylová kamenná rozhledna postavená na počest Otto von Bismarcka, je 34 metrů vysoká a až nahoru vás dovede 122 schodů. Když budete mít štěstí na počasí, s návštěvou rozhodně neváhejte, výhled na město, Krušné hory a Slavkovský les za to stojí. Kousek od rozhledny stojí zcela nové ašské sportoviště, místní sjezdovky a stejně starý (nový) autocamp. A ještě jeden tip na závěr. První srpnový víkend se v tomto sportovním areálu koná závod zvaný „Bike Jam Aš 2016“. V ašském pojetí se bude jednat o terénní triatlon, noční sjezd, four cross, dual slalom a pro prcky pump track. Takže kdo by chtěl spojit návštěvu zajímavého kraje s hodnotným sportovním výkonem, má jedinečnou příležitost.

Proč se vydat zrovna sem?
  1. Opuštěné roty - po cestě potkáte hned několikrát vysídlené a dnes spíše opuštěné vojenské posádky. V případě, že hledáte vhodné kulisy pro natáčení válečných filmů či hororů, měli byste si tuto oblast určitě pečlivě projet.    
  2. Stezka železné opony - cestou budete míjet takzvanou Stezku železné opony označovanou také jako Eurovelo 13. Je to cyklotrasa, která v podstatě kopíruje hranice někdejších politických systémů Východ – Západ, a protože ty rozdělovaly Evropu od Baltského moře k Černému, dá se po Stezce Železné opony projet Evropa od severu na jih. Cyklisticky je to celkem náročné, ale zase hezké.     
  3. Trojmezí - malá vesnice, kde se potkávají tři země: Bavorsko, Sasko a Česko. Ještě ve druhé polovině 19. Století zde žilo více než 1.000 stálých obyvatel, jejichž počet dnes již významně poklesl. Dnes zde žije 26 obyvatel.
  4. Bad Elster - slatinné a minerální lázně jsou opravdu krásné. Zdejší terapie využívají starých přírodních prostředků, léčivá rašelina a zotavující minerální voda jsou tak hlavními ingrediencemi, které se kombinují při rašelinových koupelích a pitných kúrách. Pro obzvláště zvídavé je zde pak v provozu Lázeňské muzeum.
  5. Rozhledna Háj - na vrcholku kopce Háj stojí od roku 1904 stylová kamenná rozhledna postavená na počest Otto von Bismarcka, je 34 metrů vysoká a až nahoru vás dovede 122 schodů. Jejich zdolání ale přinese zaslouženou odměnu v podobě pohledů na okolí Aše a blízké hory.
Shrnutí trasy: 
Délka trasy: 
48 km
Čas jízdy: 
4 h
Nastoupáno: 
480 m
Náročnost: 
středně těžká
Tip na ubytování: 
Autocamp Aš
Tip na stravování: 
Restaurace Magdalena, Doubrava
Doporučené kolo: 
horské
trekingové
Cesty: 
asfaltové
lesní
Region: 
Karlovarský kraj

Reklama