Špindlerův Mlýn

Dnešní výlet nejen za zdravím vás zavede do nejpopulárnějších hor u nás a na jejich historii vám bude demonstrovat, jak vývoj turistického průmyslu ovlivňují až nečekané vlivy a také, že to co už není, zase může být. A lyže můžete tentokrát klidně nechat doma.

Všechno začalo na Boudách
Labe, pár kilometrů od pramene a už z něj má člověk respekt

Naše nejznámější, největší a nejnavštěvovanější horské středisko se rozkládá v nadmořské výšce oscilující mezi kótami 575 mn.m. – 1555 mn.m., kousek od pramene Labe, v nejkrásnější části Krkonošského národního parku. Původně se skládalo z několika nezávislých osad: Svatého Petra – hornické osady osídlené už v 16. století, Bedřichova – osady vzniklé původně okolo sklárny a pily a Krausových Bud, jejichž první majitelé pocházeli z Alp a do Krkonoš přivezli zkušenosti s těžbou dřeva a to jak palivového, tak důlního. Tady hledejme prazáklady dnešního turismu. Díky bezuzdnému kácení, vznikají v horách rozsáhlé luční enklávy, které zatím slouží pastevectví, ale do budoucna budou právě tato místa ideální pro vznik sjezdovek a běžkařských tratí. Časem se ukáže, že právě budní hospodaření dokázalo ideálně zkombinovat chov dobytka, pastevectví s počátky turistiky. Dnes se tomu říká ekoturistika, ale vlastně se to moc neliší. Původně přijížděli návštěvníci převážně na léto, protože dostupnost v zimě byla složitá a lyžování jako nejznámější forma zdejší turistiky ještě neexistovalo. Když pak Budaři našli v turistice skrytý potenciál a nabídli romantickým milovníkům přírody dobré ubytování a pohoštění, a ono se to chytlo, začali vznikat i dole, ve Špindlerové Mlýně, zájezdní hostince a ubytovny zaměřené na služby turistům. A z chudých horalů se pomalu začali stávat zámožní hoteliéři….

Rohačky a jejich ekonomický přínos
Hotel Savoy, hotel pro VIP klientelu

Zpočátku, jak už byl uvedeno, se pohostinnosti hor využívalo hlavně v létě, ovšem vynalézaví horalé přišli z atrakcí, která dávno před vynálezem ,,ski´´ začala přitahovat turisty i v zimě. Tím vynálezem byl ,,rohačkový sport´´ , což byla činnost časově a asi i jinak celkem náročná. Sportovci vyjeli na rohačkách (saních původně určených pro dopravu dřeva a sena) tažených koníky třeba na Petrovku, tam se vydatně posílili a pod vedením zkušeného horala sjeli dolů do Špindlerova Mlýna, kde museli většinou přenocovat. Nebylo to sice klasické lyžování, ale jisté styčné body už tu jsou… a hlavně zimní sezóna se stávala stejně ekenomicky důležitou jako ta letní. Samozřejmě, že k největšímu rozmachu došlo až po objevení ,,ski´´, ale to je na jinou reportáž, ta dnešní je právě o tom, co dělat když nejsou v zimě ideální podmínky pro lyžování.

Jde to i bez sněhu...
Tak tohle je dneska jediný špindlerovský mlynář

Jako nejlepší horské středisko u nás, si Špindl umí nejlépe poradit i s nedostatkem sněhu. Pro tyto dny jsou tu desítky saun, vedle finské třeba eukalyptová, tropická či bylinková. K saunování patří samozřejmě masáže, zkusit můžete třeba baňkování, medovou, pepřovou, klasickou sportovní nebo rekondiční masáž. Skoro v každém hotelu je bazén a navíc tu jsou hned dva moderní aquaparky. Stojí tu bobová dráha, která funguje bez ohledu na množství sněhu. Na všechny čtyři hlavní vrcholy Špindlerova Mlýna (Medvědín, Pláně, Labská, Stoh) se dá vyrazit i při nedostatku sněhu buď lanovkou, nebo pěšky a poobědvat v atraktivních restauracích, ne nepodobným těm alpským a pokochat se výhledem do okolí, který jinde nepořídíte za žádné peníze. K nabídce lze přidat dnes již celkem běžný bowling či netradiční sportovní střelbu. A jako třešničku na dortu bych zmínil procházku po tzv. Mlynářských okruzích.

Mlynářské okruhy
Chcete li ochutnat pravou krkonošskou kuchyni, Srub je to pravé místo

Jsou celkem tři s různým zaměřením (fauna, flora, historie…), délkou i náročností. Vyrazit můžete přímo z centra města, kolem muzea lega, kde lze nejen spatřit netradiční a velice zajímavé exponáty, ale dají se tu rovněž koupit limitované série, jinde u nás nedostupné. A když není vhodné počasí, můžete využít i zdejší herny a postavit si víceméně cokoliv přímo na místě. Pokračujte kolem hotelu Savoi, to je ten, kde se schází česká smetánka a odkud čtete pravidelné zmínky v bulvárních mediích až k občerstvovně zcela jiného druhu – Srubu. Krásný, útulný, horský srub nabízí pravé krkonošské kyselo, lívanečky se šlehačkou a borůvkami, nefalšované podkrkonošské sýry i domácí jilemnický chleba. Pokračujte dál až k informačnímu centru KRNAPu, tady si nenechte pro změnu ujít velice zajímavou prezentaci místní krajiny, včetně přesného geografického určení. Pokračujte na Biskupskou vyhlídku, ze které je nejkrásnější výhled na město a Mědvědín a odtud pokračujte třeba do Svatého Petra, i když možností je víc…Jak je vidět, není Špindl dnes jen o lyžování a dá se říct, že období, kdy byl sníh hlavním motorem zdejší zábavy je pryč. Špindlerův Mlýn chce dnes, stejně jako v historii, oslovovat návštěvníky celoročně. Tudíž neváhejte a na návštěvu zajeďte klidně bez lyží i v zimě. Ideální příležitostí je třeba konec března, kdy se tu koná Pomlázka na sněhu a opravdu to tu žije. Více na www.spindleruvmlyn.cz

Shrnutí trasy: 
Délka trasy: 
5 km
Čas jízdy: 
2 h
Náročnost: 
snadná
Tip na ubytování: 
záleží na penězích
Tip na stravování: 
Srub
Region: 
Královéhradecký kraj

Reklama