Vysočina

Jihlava

Jihlava

První zmínka o osadě jménem Jihlava pochází z roku 1233, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil převod zboží (kde figuroval i název Gyglaua – Jihlava) řádu německých rytířů do vlastnictví želivského kláštera. V roce 1234 vyměnil markrabě Přemysl a královna Konstancie s klášterem Porta Coeli v Předklášteří mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby Václava I. a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno horní město. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala mincovna. Již před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska, dodnes se však nedochovala.

Polná

Polná

Polná vznikla přibližně v polovině cesty pohraničním hvozdem mezi Čechami a Moravou, pravděpodobně v polovině 12. století, jako odpočinkové místo na jedné ze starších větví Haberské stezky. Nejstarší písemnou zprávou o Polné je majetková listina Jana I. z Polmny, datovaná dne 7. 6. 1242, kterou potvrdil český král Václav I. Z ní se dovídáme i jméno prvního známého majitele, označeného jako Jan, syn Zbislava z Bradčic, jinde jako Jan z Polmny. Z téže listiny je také patrné, že v této době zde již stál kostel zasvěcený Matce Boží, a to na místě dnešního děkanského chrámu. O vzniku hradu není nic známo, ale je pravděpodobné, že v této době již nějakou dobu existoval

Reklama